Složení: 55 % tsumugi hedvábí, 45 % bavlna

Gramáž: udávaná výrobcem 320 g/m², námi změřená 310 g/m²

Velikost: 6

Úvaz: eyelet carry

Tyhle polské klokany (a zejména pak klokany s hedvábím) prostě nelze nemilovat! Nadšené výkřiky už jste si ostatně mohli přečíst v naší ódě na tussahovou Strillku Earl Grey. A když se naskytne klokan s tsumugi (což je vlastně to nejkvalitnější hedvábí, z něhož například Japonci šijí luxusní kimona), navíc s hooodně tsumugi a ještě v téhle krásné barvě… no bála jsem se, že se mi ho podobně jako Hermetic nepodaří z Lindy vůbec vypáčit, jelikož na mě přišla řada až po ní. Ale vypáčila jsem úspěšně a ano, tohle je prostě ONO!!!

Tohle je jednoduše všechno, co od šátku chci! Je měkký, měkoulinký jako sametová dečka – vůbec nedokážu ten neuvěřitelně příjemný hmatový vjem reprodukovat. Jako by vám rukou protékal sluníčkem prohřátý písek a zároveň hladil i lehce drhnul do dlaně. Nelepivá žvýkačka? Něco jako inteligentní plastelína…? Hladká a klouzavá, jak by možná někdo čekal od nadpolovičně hedvábného šátku, to Patria není ani náhodou – jeho jemná struktura jde vidět i na fotkách; takový něžný norovozenecký ručníček – ale zase vlastně ne tak docela… Jak to jen popsat a nevynechat při tom jediné slovo nutné k dostatečně přesnému vylíčení té DOKONALOSTI?

Do ruky je ho kus; je poměrně hutný, vazba hustá a odolná – ale ta hutnost a odolnost, to je něco úplně jiného než třeba plechovost některých vysokogramážních šátků (jako třeba od, ehm – božínku, ani se mi to slovo nechce psát do článku o takovém mazlíkovi, jako je Patria – Luluny); on vlastně kromě toho, že je vcelku těžký, klokan působí na první pohled a dotyk jako tenký šátek! Jakým kouzlem toho kdo dosáhnul, to je mi záhadou, ale je to prostě boží!

Vázat Patriu byla jedním slovem lahoda. Je lehce pružná, dotahuje se jedna báseň, poměr klouzání/drhnutí dokonale vyvážený, přitom je krásně pevná, neprověšuje se a drží v úvazu na jeden uzel. A ponošení s 9 kily…? No hádejte, prostě jako s novorozenečkem! Tenhle šátek má jednoduše všechno – je nosný, skvěle se váže a není náchylný (jistě, hedvábný šátek jen tak nehodíte do pračky, to je zase pravda).

Tedy skoro všechno… asi nejsem dostatečný patriot, ale vzor s českým lvem a orlicí mě neoslovuje, byť jsou provedeni v mnou milovaném „origami“ stylu a zasazeni do geometrických linií stejně jako ó-mí-přenádherní Kenhuru medvědi. V případě Patrie se jedná o první z českých Kenhuru customů (pro neznalé – „custom“ je to, když se sejde skupina lidí a naporučí si od konkrétního výrobce, jaký šátek by chtěli natkat – jaký vzor, barvu, složení apod.; v tomto jsou zrovna polští výrobci velmi vstřícní, u nás pak např. customy opakovaně vydává Vatanai). Jsem si dokonce skoro jistá, že v případě tohoto konkrétního šátku jde o tzv. TOAK (two of a kind, tedy že existují pouze dva exempláře). Je to tedy opravdu unikát (téměř) všech unikátů, ale promiňte mi, ten lev vypadá jak těhotný a orlice vypadá spíše jako mořský ježek. Abyste mě lépe chápaly – aby takový vzor v mých očích fungoval, musely by být linie daleko jemnější anebo vzor výrazně větší, ale to by potom taky nebylo ono – jednoduše mi zpracování takového komplikovaného motivu přijde příliš prvoplánové a tak nějak nedotažené. A teď mě budou zadavatelky customu nenávidět! 😀 Daria to ale dle mého názoru prostě umí líp…

Co napsat závěrem? Že když miluješ tsumugi, není co řešit. Tedy kromě peněz; on na pár pěkných korun ten Japonec přece jen vyjde. Ale on prostě jednou musí přijít den, kdy se všechny proměnné setkají a protnou a já si rozbalím své vlastní, úžasné, ňuňavé tsumugi Kenhuru…!