Začínáme nosit VII.: Jak nosit v zimě

Tak s tímto článkem jsme si daly pěkně na čas. Takový trochu dlouhodobý rest, pojďme tedy rovnou k věci.

Praktické rady v tomto článku najdete z Lindiny klávesnice a tu nepraktickou teorii pro vás dala dohromady Lenka (kurzívou 😉 ).

Jaký šátek pořídit?

Tradičně nejdoporučovanější příměs na zimu je vlna, většinou merino, ale v poslední době i velmi oblíbená baby camel (miminkovelbloudí, velbloudíčetová? :D). Pokud jste na luxusnější šátky, přichází pro vás ideální doba zabalit se třeba do krásně hřejivého kašmíru, jehněčí vlny či vlnu z lamy alpaky. Chybu nemůžete udělat s čistou bavlnou, hedvábím či třeba s Repreve, ale tyto příměsi řadím spíše k těm univerzálním, celoročním.

Těch druhů vlny, tedy přízí se zvířecí srstí, je daleko víc, než si pravděpodobně myslíte. Vedle těch nejznámějších (merina ze stejnojmenného plemene ovcí, kašmíru z kašmírských koziček, srsti angorského králíka nebo vlny z různých plemen lamy) se v šátcích můžete setkat i s exotičtějšími zvířátky jako pižmoň, yak, činčila, sobol nebo dokonce bizon. Možná jste někde viděli také přívlastky „superwash“, „mulesing-free“ či názvy „cashwool“, „recyklovaná vlna“ nebo dokonce „veganská vlna“.

Nejdříve ale něco „vlněné teorie“. Že vlna nejen hřeje, ale má obecně skvělé termoregulační vlastnosti, to je známý fakt. Je to dáno tím, že vlněné vlákno není hladké, ale má na sobě spoustu šupinek, které zadržují vzduch a vlhkost (a to až 30 procent svého objemu) a spolu se vzduchem i teplo, které její nositel vyprodukuje – tím pádem i mokrá (propocená) vlna hřeje. Zároveň se na jejím nepravidelném povrchu nemnoží bakterie tak ochotně jako třeba na umělých vláknech, tudíž vlna nemá tendenci zadržovat pachy a zpocené oblečení (či šátek) stačí většinou jen dobře vyvětrat. Příze samotná je pružná a měkká; šátky s obsahem vlny se většinou nemusí zanášet a bývají tedy příjemně poddajné již „z krabice“. 

Ruku v ruce s příjemnými vlastnostmi vlny jde ale i to, že to není zrovna easy care příze a při jejím praní musíme být opatrní, aby se nesrazila. Ke sražení a plstnatění vlny nejsnáze dojde v důsledku nějakého teplotního „šoku“, tedy skokové změny teploty při praní, kdy se šupinky na vláknech otevřou, zaklesnou se do sebe (zejména pak v kombinaci s mechanickým třením) a příze tak ztratí svou pružnost a nadýchanost. Většinu druhů vlny je tedy radno prát ručně za důsledného hlídání teploty vody, neždímat kroucením či třením o sebe (lépe je vymačkat do ručníku) a sušit naplocho, aby se naopak pružná vlněná vlákna nevytahala. Podrobně jsme se ručnímu praní šátků věnovaly v tomto článku. 

Proč některá vlna kouše a některá vůbec? Je to dáno délkou vlákna – to, co na vlně kouše, jsou „ostré“ konce vláken a čím tedy má ovce (či jiné vlněné zvířátko) delší srst, tím méně bude logicky v přízi těchto ustřižených konců.

A teď pár vět k těm cizojazyčným názvům. Nejprve „superwash“ – tušíte správně, taková vlna je speciálně upravená tak, aby toho více vydržela při praní, a je tedy „dopračkyjebnutelná“. Úprava superwash se provádí několika různými způsoby (obecně jde o „očesání“ či „uhlazení“ šupinek na povrchu vlákna) a většinou se jedná o výrobní tajemství jednotlivých producentů přízí. 

Omnifera Kubista Z novu, složení: 70 % egyptská bavlna, 15 % vlna, 9 % hedvábí, 6 % kašmír

Pokud vám záleží na osudu oveček, pak určitě věnujte pozornost přívlastku „mulesing-free“. Mulesing je praktika, kterou provádějí farmáři merino ovcím – aby ovce hodně „nesla“, tedy produkovala hodně vlny, musí mít také velký povrch kůže. To znamená, že merino ovce jsou cíleně šlechtěné tak, aby měly kůže v nadbytku, a ta se pak skládá v záhyby – takovéto záhyby jsou pak pochopitelně místa, kde se drží nečistoty, množí bakterie a můžou vznikat záněty. Takové nejnáchylnější místo ke vzniku infekcí je u merino ovečky kůže kolem konečníku. A ano, tušíte správně, „mulesing“ je název pro její odstranění, pochopitelně bez anestézie či jakýchkoliv zásad asepse (taky se vám při té představě stahují půlky?)… „Mulesing-free“ vlna tedy pochází z oveček, kterým se mulesing neprovádí. 

Wild Slings True Love, složení: 80 % česaná balvna, 15 % mulesing free merino, 3 % kašmír, 2 % umělé hedvábí

Ještě k těm speciálním vlnám (a nevlnám): „cashwool“ je extrajemné merino zpracované speciálními technologiemi tak, aby získalo vlastnosti kašmíru – cashwool vyrábí jediný výrobce, italská firma Zegna Barrufa, a přesný postup výroby cashwoolu je, jak jinak, tajný. 😉 Eko-friendly „recyklovaná vlna“ je naopak co do jemnosti na opačné straně barikády – je sice ekologická, ale z mé zkušenosti i hodně kousavá (což souvisí s množstvím „ostrých“ vláken, viz výše). Veganská vlna, tedy vlna-nevlna, je rostlinná příze, která má napodobovat vlastnosti vlny – trademark na tento název má indický Faborg, který ji vyrábí z rostliny Calotropis. Vlákna z tého rostliny jsou dutá a tudíž má příze podobné vlastnosti jako vlna (ale dočetla jsem se i o vegan wool z kokosového vlákna, takže pravděpodobně nebude jen jeden druh této příze). 

Co obléci sobě?

V dnešní době je už velká spousta možností, jak obléct sebe a nošence. Můžete si tak zvolit variantu, která bude vyhovovat právě vašim potřebám. Hlavním rozhodujícím faktorem pak bude částka, kterou jste ochotni investovat, četnost nošení a počet osob, které budou chtít pomůcku nosit. Začneme tedy pěkně popořadě, od nejlevější varianty.

Pánská bunda či mikina

Pokud si opravdu nemůžete dovolit žádné investice, službu vám udělá pánská bunda či mikina od rodiného příslušníka či ze second-handu.

Výhody: cena, funkce

Nevýhody: vzhled

Vsadka do vlastní mikiny/bundy

Vsadku do vlastní bundy si můžete nechat ušít u švadleny či zakoupit hotové řešení od některého z českých výrobců. Cena bohužel nebývá až tak nízká, jak by člověk čekal, je potřeba najít vhodný zip, který bude pasovat právě na tu vaši bundu (což může být pěkný oříšek) a vaše vlastní bunda by měla být dostatečně dlouhá (ideálně se stahováním dole), aby vám pak pod ní netáhlo.

Výhody: úspora v šatníku, pomocí adaptérů může být vsadka vhodná i do bundy někoho jiného, vzhled

Nevýhody: složitější shánění, nutnost mít vhodnou vlastní bundu

Nosicí (zateplovací) kapsa

Nosicí kapsa chrání dítě a vaše vlastní bunda buď zůstává rozepnutá anebo máte dítě na bundě. Hodně záleží na tom, jakou kapsu zvolíte. Jsou kapsy velmi dobré, velké a s mnoha vychytávkami – například Angel Wings nebo Kokon, jsou ale kapsy velmi špatné, které jsou malé, špatně se stahují, špatně drží a nebývají dostatečně vyteplené – jedná se většinou o velmi levné kapsy do 500 Kč.

Výhody: úspora v šatníku, může nosit kdokoliv, pro někoho vzhled, nižší cena

Nevýhody: u levných variant dostatečně nechrání

Nosicí bunda/mikina/kabát

Jednoznačně nejjednodušší a nejpohodlnější varianta, zároveň ale často nejdražší. Nosicí bunda vypadá jako klasická bunda, jen do zipu vepnete vsadku, která je u nosicích bund součástí. Můžete tak jednoduše bundu nosit i bez nošence, když vsadku odepnete. Bundy často mívají i možnost nosit na zádech – vzadu na bundě je zip, kde jednoduše přepnete vsadku z přední části. Na co si dávat pozor? Bundu vyzkoušejte vždy bez nošence, ale i s nošencem, abyste se ujistili, že máte vybranou opravdu vhodnou velikost. Dále se zaměřte na to, jestli je bunda dostatečně dlouhá a budete v ní moci nosit pohodlně i větší dítě. Nemělo by chybět také stahování na spodním okraji bundy, aby pod ni nefoukalo. Důležité také je, jak má bunda vyřešeno krytí vašeho krku. Některé bundy toto totiž řešené nemají vůbec a když fouká a je zima, může to být opravdu nepříjemné, i když samozřejmě i toto se dá řešit – např. rolákem, trojúhelníkovým nákrčníkem apod.

Narozdíl od Lindy mně nosicí svršky bez krytí krku nevadí, ostatně jsem v takovýchto bundách spolu s huňatou vlněnou šálou Emilku pohodlně odnosila tři sezóny. Při nošení jsem často kojila, a proto mi bylo příjemnější mít přímý přístup k výstřihu, a zároveň mi Emilka v šátku/nosítku hodně spala – představa, že si miminko složí hlavu místo na mou hruď třeba na softshellovou krkokrytku (nebo ještě lépe na cvočky, jak jsou tyto krytky řešené u některých značek), se mi upřímně řečeno příliš nepozdává. Je to pochopitelně o osobních preferencích. 

Další vychytávkou, na kterou je dobré se zaměřit, je odepínací kapuce či její rolování pro případ nošení dítěte na zádech, jinak budete kapucí nebohého nošence na zádech fackovat.

Ještě pár vět ode mě k nošení na zádech – a že jsem se na nich v zimě něco nanosila! Pokud chcete nosit i v zimě na zádech, pak tomuto věnujte velkou pozornost, protože některé bundy mají zadní nošení řešené (resp. spíše nedořešené) tak, že se v nich prakticky na zádech nosit nedá! Určitě se nespokojte s tím, že je možnost vsadku vepnout do bundy na záda – co vás musí zajímat, je to, jak vysoko se dá vsadka zapnout, aby nošenci nečouhala polovina zad. Ideálně vysoko jde vsadka zapnout např. na nosicím oblečení Made by Zuz, Creatula nebo Angel Wings. Nedobrou zkušenost jsem také udělala s nosicími mikinami, u nichž se horní okraj otvoru na připnutí vsadky zapíná suchým zipem – při oblékání může ostrá polovina suchého zipu škrábat nošence na obličeji a také vám taková mikina může poškodit šátek. 

Softshellová parka Made by Zuz: srolovaná kapuce pro potřeby zadního nošení 

Softshellová parka Made by Zuz: výborně řešené nošení na zádech – vsadka se dá zapnout velmi vysoko, nošenci až ke krku

Softshellová bunda Adom: integrovaná „vyklápěcí“ vsadka na zadní nošení

Pokud vám vrtá hlavou, jak se taková nosicí bunda či mikina obléká při nošení na zádech bez asistence třetí osoby, tak tady pro vás mám názorné video včetně „zpětného chodu“ (v akci má milovaná softshellová parka Made by Zuz):  

Bundy jsou na našem trhu převážně softshellové, a to z jednoduchého důvodu, jsou zkrátka nejpraktičtější, odolají větru, sněhu i dešti a můžete pod ni pohodlně vrstvit tak, abyste ji mohli nosit většinu roku, s teplou mikinou a funkčním oblečním i v zimě. Existují i bundy zimní, kde si však sáhnete hlouběji do kapsy a využijete je kratší dobu.

Recenze na nosicí oblečení (mikiny, bundy, svetry i zateplovací kapsy) na našem blogu najdete v sekci „Recenze nosicího oblečení“ – např. zmiňované Angel Wings, Made by Zuz, Creatula nebo Loktu She, Jožánek či kapsy od Kokonu a Isary.

Co se týče spodní vrstvy, obě s Lenkou jsme si velmi oblíbily kojicí roláky od firmy Jožánek, holý dekolt totiž  člověk v zimě fakt nechce. Určitě lze doporučit fukční prádlo pro dospělé, ať už z merina, Outlastu či jiného funkčního materiálu dle osobních preferencí. Pokud jste zimomřiví, velmi doporučuji vrstvit. Mám odzkoušeno, že kolikrát stačí tenká mikina (pod šátek, nosítko) či tričko s dlouhým rukávem navíc a tepelný komfort se velmi zvýší. Kdo je citlivý na krk jako já a nechce si kupovat x roláků, může využít tuto vychytávku od značky Baridi: https://eshop.vhadru.cz/produkty/720-nakrcnik-rolak-smyk-outlast-sedy-melir.html tzv. „ustřižený rolák“ z Outlastu, jak jinak 🙂 Za málo peněz hodně muziky 🙂

Co obléci dítěti?

Mezi častou otázku maminek, které začínají s nošením patří například to, jestli je možné nosit dítě v zimě na bundě. Samozřejmě lze, ale tuto variantu lze doporučit až jako poslední možnou v případě, že opravdu není jiná možnost. Prvním úskalím je to, že zkrátka nosítko a především šátek na bundě klouže, je tedy podstatně náročnější nastavit nosítko či navázat šátek do vyhovující pozice, ve které také pomůcka i s dítětem vydrží. Druhým a podstatnějším důvodem, který hovoří proti nošení na bundě, je ten, že dítě je potřeba zateplit. Jak jinak než kombinézou. Jenže v tlusté kombinéze, zvláště u malých dětí nedosáhnete nikdy tak dobré ergonomické pozice jako bez ní. Dále se může i vyhovující nosítko jevit jako malé, protože dítě bude nabalené jako panáček Michelin, což ho může zvětšit až o dvě velikosti. Takže za mě – nošení na podzim např. v tenké fleecové kombinéze ANO, nošení velkých chodících dětí, řekněme 1,5 roku a více ANO. V ostatních případech, pokud můžu zvolit jakoukoliv jinou variantu, tak se možnosti, kdy dítě nabalím do tlusté zimní kombinézy a nahodím na svoji bundu, vyhnu.

Pokud tedy mám nějaké vhodné nosicí oblečení, ať už velkou pánskou bundu, kapsu, nosicí bundu či vsadku do své bundy, zapamutuji si především to, že:

• dítě a já se hřejeme navzájem
• přihlédnu ke zkušenostem s vlastním dítětem (některé děti vyžadují hodně teplo, některé jsou naopak hned zpocené)
• soustředím se na pořádné zateplení hlavy, krku a nožiček, tedy nejvíce exponovaných míst
• zbytek těla oblékám spíše méně než více a velmi podobně jako sebe s tím, že nosítko či šátek už funguje jako ona „vrstva navíc“

Nejčastější varianta, jak vypravím dítě ven je, že ho vezmu tak, jak je oblečené doma (body s dlouhým, punčochy či tepláčky + ponožky) mu dám na hlavu kuklu, na nohy tlusté ponožky, přehodím přes nás mikinu a jdu. S touto variantou si vystačím na teplejší podzim.

Jakmile jdou teploty dolů, přidávám na:
– nožky: zateplené bačkůrky (např. tyto Little Angel) a můžu změnit klasické ponožky za tlusté vlněné, případně měním za softshellové capáčky (krásné má BellyBoo nebo H&M).
– hlavu: měním jednovrstvou kuklu za dvouvrstvou nebo přes tenkou kuklu přetáhnu jakoukoliv čepici, případně měním kuklu za tlustou čepici, kryjící uši (např. tuto Little Angel)
– tělo: volím variantu body s dlouhým rukávem, punčošky + tepláčky, můžu přidat teňounkou mikinu, místo tepláčků lze také použít vlněné návleky (např. tyto Little Angel) nebo nahradit tenkou fleecovou kombinézou (milujeme tu z Lidlu)

Pokud máte softshellovou nosící bundu a mikinu, variantu s fleecovým overalem, vlněnými návleky na nohy, tlustou vlněnou čepicí a softshellovými capáčky, volte jen opravdu pokud je hluboko pod nulou, jinak se jistojistě upečete!

Funkční oblečení – pokud si chci být jistá, že se mi dítě nebude přehřívat, neumím to úplně odhadnout, volím funkční oblečení pro děti. My nedáme dopustit na Outlast, jiní na jiné materiály, to už je na každém. Chtěla bych na závěr říct, že tyto materiály jsou skvělé, udělají vám službu a rozhodně je můžeme za celý náš tým doporučit, ale pokud si je nechcete z nějakého důvodu pořizovat, tak se svět rozhodně nezboří a můžete pohodlně nosit i bez nich. 🙂

Z mé klávesnice několik postřehů k nošení dítěte na bundě: s malým dítětem to opravdu, ale opravdu není dobrý nápad (zkoušela jsem to) a dítě ve vatované kombinéze vážně vypadá jak Michelin. 😀 Ostatně nákup tlusté vatované kombinézy pro nošence dobře zvažte, především pokud máte drobné dítě jako já – malým chodcům se v tom velmi špatně hýbe, Emilka se v ní chudák pohybovala prkenně jako robot a byly jsme z toho vyloženě nešťastné obě – nehledě na to, že kombinézy bývají z pevného nepromokavého materiálu, takže už jen dostat takto navlečené dítě do nosítka může představovat velký technický problém. Nejen při nošen proto uplatňuji strategii VRSTVIT, VRSTVIT, VRSTVIT. Spodní vrstva funkční (nátělníček a nejlépe i tričko), obyčejně z Outlastu, teplý svetr nebo mikina a softshellová bunda (ve skutečně třeskutých mrazech jsem Emilce oblékala dvouvrstvý merinový svetr), na nohy stačí punčošky a softshellové kalhoty (při teplotách nad nulou stačí i „obyčejný“ softshell bez vnitřní fleecové vrstvy) a pokud mrznulo, přidávala jsem jako mezivrstvu merinové podvlékačky. Na hlavu jsem si oblíbila dvouvrstvé merinové kukličky nebo pletené čepice s vnitřní outlastovou vrstvou od Little Angel spolu s nákrčníkem. Extra zateplení nosicí kapsou bych zvolila například v případě dlouhé horské túry; na běžnou „nížinnou“ zimu pro krátkodobé poponášení zdatného chodce je toto dle mého názoru zbytečné. 

A pokud přemýšlíte, jak to udělat, abyste v případě břečky nemuseli nošenci při nahazování do nosítka přezouvat botičky, tak vězte, že existuje velmi jednoduché a elegantní řešení v podobě nepromokavých návleků, které prodává například Kokon (stejně tak pokud si nechcete zašpinit vnitřek zateplovací kapsy). 

Merinová kukla jako “dobrá investice” – merinové oblečení sice není nejlevnější, ale merinové kukly při vhodně zvolené velikosti využijete několik sezón. Naše oboustranná dvouvrstvá merino kukla Zmatla, na horní fotce Emilka cca v půl roce, na dolní fotce v bezmála 3 letech. 

Problém zvaný „studené nohy“

Zdá se vám, že dítě má po příchodu zvenku studené nohy? Odpovězte si na otázku: mělo je přiměřeně zateplené vzhledem k počasí? Chráněné před větrem? Pokud ano, buďte naprosto v klidu, je úplně přirozené, že jsou nožky chladnější než zbytek těla a není potřeba nebohému dítěti cpát vlněné ponožky a softshellové capáky do +10 stupňů, naopak to může být kontraproduktivní, protože se nohy zpotí a opět budou působit chladným dojmem (z fyziologického hlediska mají malé děti horší periferní prokrvení koncových částí těla, tedy ruček a nožiček – ale nebojte se, pokud bude mít nošenec chladnější nožičky, ale jinak bude v tepelném komfortu, tak mu určitě na omrzliny nezakládáte). Pro rychlou kontrolu, jestli je dítěti dost teplo, sáhneme na jeho zátylek, ideálně by měl být vlažný, ani horký, ani studený. To je nejspolehlivější kontrola.