Co si vybavíte jako první, když se o nějakém šátku řekne, že je to „šílená deka“? Nějakou vysokogramážní Lulunu? Yarouše v puffy vazbě? Něco ručně tkaného? Já Wild Slings a jejich ručníčky, tedy šátky s „fluffy cloud cotton“, jak tomuto materiálu sám výrobce láskyplně říká. Tahle fluffy cloud bavlna je v podstatě něco jako stará dobrá žinylka, tedy heboučká, chlupaťoučká příze, z níž už jste určitě někdy v životě viděli šály, svetry anebo různé deky a potahy (kdyby stále nebylo jasno, toto o žinylce říká Wikipedie 😉 ).

Nebylo to poprvé, co jsem se s WS „ručníkem“ měla možnost setkat – vloni na podzim jsem krátce osahala La forêt vierge Cumulus, když se v Ostravě cestou na první český WS sraz zastavila Iveta (česká „paní Wild Slings“, adminka české WS/ROAR/DISO fan skupiny a majitelka mnoha úžasných kousků od těchto sourozeneckých značek), takže jsem tak trochu věděla, do čeho jdu.

Předesílám, že i s odrostlým dítětem je má šátkově-gramážová „comfort zone“ stále v první polovině čtvrté stovky a exkurze směrem nahoru nepodnikám příliš ráda. Wild Slings a spol. jsou ale experimentátoři, kouzlí s příměsmi a vazbami, s reálnou gramáží si nedělají moc hlavu (o tomto kontroverzním tématu jsem se rozepsala zde) a stojí za nimi ohromná fanouškovská základna, a to nejen v České republice (kterou mimochodem Maciej Alexandrowicz, tedy duchovní otec Wild Slings, má také rád a dokonce se nedávno osobně zúčastnil jednoho z celočeských srazů – za to velká poklona a klobouček dolů, komunikace s publikem je neocenitelná věc!). Takže asi chápete, že vždy, když píšu recenzi na něco tolika lidmi milovaného a chváleného, co ale mně osobně nesedlo, tak mám nepříjemný pocit, že budu roznesena davem na kopytech. Snad mě ale tentokrát kopytníci ušetří – protože tyhle dva šátky jsou fakt dekoidy par excellence a i ten nejzarytější fanda musí přiznat, že nemusí sednout každému.

Les ténèbres Nimbostratus

Složení: 50 % egyptská česaná bavlna, 50 % „fluffy cloud“ bavlna

Gramáž: udávaná výrobcem 320 g/m², námi spočítaná 405 g/m²

Velikost: 5 (námi změřeno 441 cm)

Úvaz: half Taiwanese back carry

Už kdysi dávno jsem psala, že máloco s gramáží nad 400 je reálně vázatelné a nositelné. Za tím si stále stojím, ale víte co? Nebudu chodit okolo horké kaše, Nimbostratus nositelný je! A to dokonce velmi slušně. Jen tedy ne v kabelce pro případy „co by kdyby“ a určitě ne s dětmi pod plus mínus autobus, noooo, tak 8-9 kilo. Tohle není držák na slůňata – tohle je prosím pěkně jeřáb na plejtváky!

Je ho kus (obrovský kus), je huňatý, hutný a těžký, spotřeba šátku je naprosto neuvěřitelná (tahle dlouhá pětka se v úvazu chová spíše jako čtyřka – jen se podívejte na velikost toho uzlu!); vyžaduje extra pevnou a silnou ruku, ale když ho zkrotíte, tak prostě drží a drží a drží… Neklouže (ale jakože vůbec, posuvný uzel nefungoval jako posuvný a prostě držel na místě), lehoulince pruží; několikahodinová zátěžová zkouška s 11 spícími kily na zádech na výšlapu v Beskydech? Pro tento superručník žádná výzva! Limitem nosnosti tohoto šátku zdá se být pouze vaše vlastní odolnost.

Dokonalý kousek pro batolata, že? No, ne tak docela… On má totiž na šířku jen 62 cm a to je bohužel na batolecí šátek dost málo… Ale jinak musím říct, že mé počáteční obavy Nimbostratus překonal a nakonec se z něj vyklubal docela dobře použitelný šátek. 🙂

Za možnost ho vyzkoušet děkuji skupině Nosíme děti!

Nocturne La potion de la sorcière

Složení: 50 % egyptská česaná bavlna, 5 % bio-pima bavlna, 45 % „fluffy cloud“ bavlna

Gramáž: udávaná výrobcem 330 g/m², námi spočítaná 464 g/m²

Velikost: 5 (námi změřeno 437 cm)

Úvaz: batoh

Musím se přiznat, že se mi občas nedostává slov, když mám psát recenzi na nějaký šátek. Tento „čarodějnický lektvar“ (pro nefrancouzštináře – tak se šátek v překladu jmenuje) byl vydán vloni na podzim k Halloweenu anebo, chcete-li, při příležitosti evropských Dušiček. Datum vydání každopádně plně koresponduje s jeho vlastnostmi – šátkový zážitek mi připravil vskutku strašidelný.

Pokud už jste o zelených sovách někdy slyšeli, možná jste zaznamenali také různé jejich přezdívky – „zelená bestie“, „koberec“, „gobelín“. A často myšlené jako ne zrovna láskyplné přezdívky. Jak mi Nimbostratus připravil překvapení, že se s ním s trochou úsilí a trpělivost dá slušně pracovat, tak sovy nepřekvapily ani trochu – jsou hutné, těžké, do ruky je jich moc (myšleno až příliš) a všechno, co jsem psala u Nimbostratu, u nich platí dvojnásob; to aby snad člověk použil hasák, aby tenhle koberec nějak slušně dotáhnul. Prostě to nejde. Má ramena ho tak tak dokázala pojmout – pro drobotinky s úzkými ramínky to určitě není; o dvojitý uzel jsem se ani nepokoušela, protože by nejspíš byl větší než moje hlava (a místo kroužku bych na zakončení potřebovala spíš tak hoola hoop obruč). Na druhou stranu v úvazu drží jako přibitý a batole zcela jistě unese (i dvě až tři, a to bez mrknutí oka), ale opět – je velmi úzký, pouhých 60 cm, do čehož se prostě odrostlejší dítě hodně špatně kapsuje.

Abych nebyla jen jednostranně negativní, tak přece jen musím sovy minimálně ve dvou ohledech pochválit. Jsou nádherné – temná modrá se zářivou zelenou je úžasná (no jo, měly to u mě docela jednoduché – miluju zelené šátky!) a koberečkově chlupatá zelená strana je krásně hebká a příjemná na dotek. A co se týče náchylnosti na vytahování nitek – předpokládám, že tenhle hadr by přežil i jadernou válku a pouliční bitku se stádem koček a stejně by z něj nevykouklo jediné očičko (jako ostatně i z Nimbostratu a všech ostatních „žinylkových“ příbuzných gobelínu).

To ale pořád nemění nic na tom, že tohoto Nocturna považuju spíše za šátkovou kuriozitu než za něco, v čem by někdo chtěl dobrovolně, s chutí a láskou, nosit své dítě. Ale i tak jsem za tuto zkušenost vděčná a děkuji za ni české WS skupině!