Šátky ROAR, tedy šátky sesterské značky polských Wild Slings, jsou naši staří známí – rukama mi jich prošlo už opravdu hodně a byť nejsem pravověrná WS/ROAR/DISO fanynka, musím tomuto výrobci přiznat, že mě pořád dokáže něčím překvapit.

Od dob minimalistického černobílého bavlněného Zenu, Ziuuu nebo Kap Kap, o něco méně minimalistických prvních generací srdíček L’Amour a již zcela od jednoduchého skandinávského konceptu odchýlených barevných vlčích máků, kaktusů či lebek ušla značka ROAR kus cesty. V jejím portfoliu se začaly objevovat i příměsové šátky (jako například Sakury) a byl to jeden z prvních výrobců (ne-li úplně první, ale to nechci kecat), co začali ve svých šátcích používat metalizovanou rexor viskózu, která je podstatně příjemnější na dotek i na nošení než klasické metalické lurexové vlákno. Logicky jsem na něj byla velmi zvědavá, a to i na srovnání s rexorem od své dražší a luxusnější starší sestry Wild Slings.

V druhé části recenze se budu věnovat další zajímavé, relativně nové položce v portfoliu ROAR – kojicím mikinošatům.

Biscuits de Noël

Složení: 85 % egyptská česaná bavlna, 15 % rexor viskóza

Gramáž. 270 g/m² dle výrobce, 284 g/m² námi spočítaná

Velikost: 7

Úvaz: double hammock, candy cane chest belt

Perníčci jsou pravědpodobně ten nejroztomilejší vánoční šátek, jaký jsem kdy viděla! Mám-li být upřímná, málokterý z „dětských“ vzorů ROAR se mi opravdu líbí (spíš podle mě často už hraničí s infantilitou) – ale prostě perníčci jsou perníčci, navíc ten úžasně vtipný detail, že jsou ve vzoru zastoupeni jak perníčci „chlapečci“, tak „holčičky“ a taky že je vzor velmi zajímavým způsobem oboustranný – ke vzhledu šátku nemám co dodat.

Bohužel zde mé nadšení už začíná slábnout. 15 procent rexoru je (pravděpodobně) moc. Údajně jde rexor zanosit – je pravda, že jsme byly jedny z prvních, kdo tento šátek testoval, ale nikdy nejde zanosit tak, že ho cítit nebudete – vždycky to bude tak trochu škrabkavé metalické vlákno, které budete raději vázat lícem od sebe. Jakkoliv ale zlaté pivoňky od Wild Slings, které jsme shodou okolností testovaly v podobnou dobu jako perníčky, byly díky bavlně alespoň z černé strany příjemné, jemňoučké a ňuňavé, tak perníčci ňuňaví nebyli ani trochu. Rozdíl v gramáži mezi pivoňkami a perníčky nebyl až tak markantní, složení v podstatě stejné, ale pocitově to jsou úplně jiné šátky. Perníčci byli dost tuzí a nepoddajní, rexor byl hodně cítit a i když nebudu rozporovat jejich nosnost (s 13 kily na zádech neměly nejmenší problém), trvalé místo by si v naší domácnosti nenašli.

Over the Rainbow Blink Blink

Složení: 92 % egyptská česaná bavlna, 8 % rexor viskóza

Gramáž. 280 g/m² dle výrobce, 319 g/m² námi spočítaná

Velikost: 6

Úvaz: batoh, Tibetah knotless finish

Jaké pak ale bylo moje překvapení, když se k nám dostali tihle obtloustlí jednorožci! Ve srovnání s perníčky nebe a dudy – a to k nám přišli stejně zánovní a nezanošení a spočítanou gramáž mají o dost vyšší – že by to opravdu všechno dělal ten rozdíl v obsahu rexoru? Můj dojem z šátku byl jednoduše úplně jiný. Jednorožci byli velmi příjemně poddajní, vázalo se mi s nimi skvěle a rozhodně se co do nosnosti bez problémů dali srovnat se svými vánočními příbuznými. Ale i těch 8 procent rexoru jsem cítila, ne že ne.

Že infaltilní vzory nejsou nic pro mě? No, jednorožci jsou infantilní v podstatě až ad nauseam; k tomu si přičtěte lesk jako blesk a křiklavé duhové barvy – pro někoho kýč jako bič, pro mě až taková estetická dekadence, že v ní naopak spatřuju v jistém smyslu designérskou genialitu! Nic šílenějšího než tlusté duhové třpytivé jednorožce pravděpodobně vymyslet ani nejde a jo, mně se to FAKT líbí! Jestli je něco opravdovým opakem prvních konzervativních releasů ROAR, pak jsou to právě tihle junykorni. A proč ne, kdo má koule tohle nosit, určitě jednorožce vynese s hrdostí!

Kojicí mikinošaty

vel. M

Mikinošaty se ke mně dostaly spolu s ROAR Sakurami, takže pokud máte pocit, že už jste je někde na tomto blogu viděli, tak máte správný pocit (recenze na Sakury je zde). Šaty jsou z velmi příjemné a teplé počesané teplákoviny, s velmi sofistikovaně řešeným kapucolímcem, který je podšitý šátkovinou (v tomto případě jsou to první ROAR vlčí máky a musím říct, že jim to v této podobě v kombinaci s šedivou teplákovinou velmi sluší).

Co se týče velikosti, řekla bych, že M odpovídá – velikostně mi tehdy na podzim sedly perfektně (nicméně i dámy s větší velikostí by se pravděpodobně bez problémů vešly). Střihově to ovšem vzhledem k praktické absenci vypasování nebylo nic moc – šaty bych já osobně spíše volila jako těhotenské, případně pak ke skrytí poporodního bříška, což se samozřejmě skvěle slučuje s jejich primárním určením, tedy ke kojení. No, ani tuto funkci bohužel nedokážu úplně dobře posoudit, protože se jejich testování strefilo přesně do té doby, kdy jsem už nekojila (a ani ještě nebyla těhotná). Průstřihy zapínané na neviditelné zipy jsou velmi zajímavá myšlenka, ale pravděpodobně bych je ocenila o takových 5 až 10 čísel níže, aby opravdu mikina dostála svému účelu, a to diskrétnímu a pohodlnému kojení. Nicméně i tak se šaty hodně blíží tomu, co si představuju pod pojmem elegantní (tak, jak jen mikinošaty mohou být „elegantní“, ale lepší slovo pro to aktuálně nemám), a přesto ne nudná móda pro kojící maminky.

Majitelkám obou šátků i šatů velmi děkuji za možnost jejich vyzkoušení!