Složení: 19 % tussah, 81 % bavlna
Gramáž: výrobcem uváděná 235 g/m2 postwash, námi spočítaná 255 g/m2
Velikost: 6
Úvaz: back wrap cross carry with a chest belt (kapsa na záda)
Jak to vidí Lenka:
Polský výrobce Kenhuru Sling ještě ani neoslavil první rok na trhu a už je mezi šátkovými fanšmekry uznávaným pojmem. Je typický svými v nosícím světě jedinečnými a nezaměnitelnými geometrickými vzory a vůbec důrazem na dokonalý design od promo fotek až po luxusní krabice, ve kterých jsou šátky posílány. Používané příměsi jako tsumugi hedvábí, tussah či superfine merino jsou té nejvyšší kvality (čemuž také odpovídá retail šátků, který se řadí do vyšší střední až vyšší třídy); u Kenhuru navíc vcelku nepřekvapivě neexistuje druhá jakost – všechny klokaní produkty jsou perfektní od prvního do posledního stehu a nitky.
Mohla bych Kenhuru vzhledem k výše uvedenému přirovnat k Omnifeře (za což by mě jak Omni-maniačky, tak Kenhu-holičky neměly vůbec rády 😀 ), ale klokan a jeho duchovní matka Daria Lampart působí tak nějak… přístupněji, lidštěji a méně jako, ehm, výhradní one-woman show. Každopádně publikum těchto dvou značek, především z řad milovnic minimalistického designu v nejvyšší kvalitě, se jistě bude minimálně částečně prolínat.
Mně samotné jeden krásný klokánek říká paní – úžasný merinový Wedmid Navy, kterého jsem ukořistila už někdy vloni na podzim, tedy v době, kdy Kenhuru byl v českých končinách prakticky neznámý pojem. Asi netřeba vysvětlovat, že je to jeden z těch kousků, které bych neprodala ani za tři zlatá prasata. 😉
Naneštěstí se v mém blízkém okolí moc krasavců od Kenhuru prozatím nevyskytlo. Kromě vlastního medvídka jsem měla možnost krátce vyzkoušet překrásný bavlňák Shevron Blue Team, důkladně jsem si pak ponosila ještě nevydaný tussahový Foxy Den a s velkým očekáváním se chystám na testování luxusního tsumugi mazla, českého customu Patria (tedy až se ho vzdá Linda; snad to zase nedopadne jak s Hermeticem 😀 ). A příležitost otestovat minimalistickou tussahovou Strillku? Tu jsem si přece nemohla nechat ujít (tímto za ni mockrát děkujeme české Kenhuru skupině)!
Když jsem poprvé viděla promo Earl Grey, říkala jsem si, nic pro mě; novorozenecká gramáž (ostatně tak byl i šátek výrobcem avizován, jako kousek určený pro malá miminka), tussah bude škrábat, nijaká šedivá barva… Nemohla jsem se víc splést!
Šátky, u nichž je gramáž jen nicneříkající číslo, skutečně existují! Tento Klokan s velkým K je jedním z těchto mýtických tvorů – je to pocitově skutečně tenoučký kousek a přitom Emilčiných 9 kg (no dobrá, necelých 9 kg) jako by nebylo! Z bílé bavlněné strany je něžně hebký a mazlivý, z šedivé tussahové strany na vás sem tam nějaká větvička mezi nopky vyjukne, ale prostě zanošený kenhuří tussah rovná se báječný tussah, žádná nepříjemná škrabka. Díky hladší straně Earl Grey při vázání příjemně a přiměřeně klouže a díky té hrubší zase v úvazu drží jako přibitý. Dotahovat pomalu nebylo co, Klokan se dotáhl sám. 😀 A navíc je FAKT krásný…! Prostě minimalismus dotažený k dokonalosti; jednoduchý (možná pro někoho až obyčejný) vzor, který nechá vyniknout struktuře divokého hedvábí, ve spojení se světlounkou šedou barvou… Ach. Earl Grey je na jednu stranu miminkovsky něžný a přitom současně tak elegantní a dá se říct „dospělácký“. Vzoru Strillka jsem si vlastně do setkání s tímto šátkem moc nevšímala a byla to velká chyba.
Tomuto protinožci lze jen těžko něco vytknout – snad jen tu krásnou světlounkou barvu, u níž vzhledem k obsahu hedvábí a tudíž i nutnosti ručního praní docela reálně hrozí, že jednoho dne tak krásná už nebude. Jinak se co do „údržbových“ vlastností jeví poměrně nenáročně; mačkavost není nijak závratná a náchylnost na vytahování nitek taktéž ne.
Jediné, na co si u Kenhuru tak nějak nemůžu zvyknout, jsou rovné konce… Šátky jsou sice z těch delších (u této šestky jsme naměřily 484 cm), ale se šátkem bez cípů se prostě v určitých situacích o dost hůř pracuje (třeba když už vám ho moc nezbyde do kroužku apod.). Za mě je tedy u všech klokanů ke zvážení, zda nebrat vždy o číslo větší velikost než běžně. ?
Co k tomu víc říct…? No, asi začínám šetřit na další Kenhuru. 😀
Jak to vidí Linda:
Nad Kenhuru šátky slintám už dlouho, ale kupovat na blind šátky s takovým retailem mi tak nějak dost trhá žíly, takže zatím statečně odolávám. Když se objevila možnost testovat Strillku, nijak zvlášť se mi do toho nechtělo, nějaký tenký šátek lesanských barev… pff…
Nicméně když o něm Lenka začala básnit, začal mě zajímat a tak se u nás taky chvíli ohřál. Vzor Strillka se mi líbí moc, takže tam není o čem, jednoduché minimalistické vzory já můžu. Na výrazné nopky tussahu už jsem si za to naše odnošené období taky tak nějak zvykla… 😀 Musím říct, že šátek naživo vypadá mnohem lépe než na fotkách, je decentní, nenápadný a bude se hodit zkrátka ke všemu.
Je překvapivě opravdu velmi tenký, na tussah až nezvykle hebký a ňunavý a velmi příjemný. Co je na něm ale nejzajímavější, je nosnost a pocit na ramenou. Opravdu nosný šátek! Helenčiných 11 kg jsem téměř necítila! A kdo čtete tento blog, víte, že já tenhle obrat tak nějak skoro nepoužívám, protože prostě 11 kg je 11 kg, a v mém případě mám pocit, že od nějakých 8 kg dítěte už umírám skoro v jakémkoliv šátku 😀
Takžeee, Kenhuru a tussah za mě dokonalá dvojka, podobně jako Lenčini medvědi s merinem, na které snad brzy také bude recenze 😉
