Jestli jste četli Lindin “kraťoulinký” článek “S Lenkou v Tatrách”, tak už víte, že se nám vzácně podařilo skoordinovat naše rodinné dovolené – znáte onu urban legend, která praví, že u žen žijících v jedné domácnosti či pracujících v jednom kolektivu se za čas sesynchronizuje menstruační cyklus? To u nás sice pravda nehrozí, ale dovolenkový cyklus se očividně dostal do synchronu – zcela nezávisle na sobě jsme v identický termín vyjely na identicky dlouhý výlet. Alespoň tedy do neidentických hor.

My, narozdíl od Lindy a spol., jsme poměrně protřelí turisté a cestovatelé – spíše tedy měštští turisté a poznavatelé než horalové a milovníci přírody; před Emilčiným narozením jsme projeli kus České republiky i celého světa. Každopádně mládě je třeba venčit na čerstvém vzduchu a vzhledem k jeho neposednosti a kvalitě hlasivek už moc nejde chodit na hodinové prohlídky hradů, zámků a galerií, takže se stále více začínáme orientovat právě na outdoor, kde by snad kromě divé zvěře trocha hulákání nikoho rušit nemusela. Ostatně už loni jsme s tehdy 3měsíční Emilkou v šátku například absolvovali túru na Radhošť a pak letos zjara jsme si vyšlápli na Prašivou – není to žádná himalájská turistika, spíš lehčí procházky pro městské krysy našeho typu, ale někde se začít musí, ne? 😉 

Budu se snažit tu omáčku typu “Můj milý turistický deníčku” zkrátit a dát vám jen pár tipů, co, kde a jak na nenáročné dovolené s náročným batoletem. Jako výchozí bod jsme zvolili malý penzionek v obci Lipová Lázně nedaleko Jeseníku, dokonale zařízený pro rodiny s malými dětmi (chvála bohu za herničku!!!) a odtud jsme vyráželi do terénu – přímo v Lipové je Fauna park (minizoo, jehož prohlídku z větší části naše malá znavená cestovatelka prospala), pár minut vlakem krásné krápníkové Jeskyně Na Pomezí, odkud pěšky pohodlně nenáročným terénem dojdete do Lázní Jeseník. Všechno značka ideál pro prázdninování s prďoletem. Vyjedete-li jako my lenoši autem či autobusem na Ovčárnu, pak je výšlap na Praděd opravdu brnkačka (který Emilka opět jako správné přepracované batole prospala 😀 ) – a pokud vás to přece jen unaví, tak se stačí svalit z kopce do údolí do malebného lázeňského městečka Karlova Studánka, kde máte možnost si porelaxovat dle libosti. Výletování jsme pak zakončili okružní procházkou kolem rašelinišť na Rejvízu, kde je značná část tras dokonce sjízdná i pro kočárek. Cokoliv se z výše uvedeného rozhodnete absolvovat s chodcem, částečným chodcem či malým cyklistou, bude to jistě super výlet!

Všechno jsem absolvovala v barefoot obuvi – asfalt, lesní cesty, jeskyně. V průběhu tohoto léta se ze mě stal Five Finger závislák; on je to opravdu ten typ bot, který když jednou obujete, tak už nebudete chtít sundat z nohy! Zvláště pak z rozkydlé, malé ale široké ploutvičky, jakou mám já. S sebou jsem měla troje pětiprsťáky, plus mínus “městské” Vi-S, balerinky Vi-B a trekové Ascenty – ve všech mé kachní nožky spokojeně pobrukovaly, skoro se nepotily a po náročném dni smrděly jen malinko. 😀

Původně jsem chtěla psát článek na téma “Jaké šátky jsem si zabalila na dovolenou a proč” a všechno, co jste si přečetli výše, měl být jenom stručný úvod. Ehm, no jo, tak příště. Co tím ale chtěl básník říct – vím o spoustě maminek, které se bojí cestovat s malými dětmi, a tímto jim chceme já i Linda dodat aspoň trochu odvahy. Nebojte se! Nebojte se jet na dovolenou bez kočárku – jste-li zvyklí nosit, tak budete úplně stejným způsobem nosit i na dovolené. Nemějte obavy ve smyslu, kde dítě přebalím, jak ho nakrmím apod. – když je třeba, dá se zaimprovizovat kde co (Emilka, pokud si to bude pamatovat, o našich “inteligentních řešeních” některých situací bude moct jednoho dne hodně vyprávět! :D). Naopak, užívejte si tu změnu každodenní rutiny a vaše dítě si to bude užívat s vámi!