Složení: 50 % recyklovaná bavlna, 50 % recyklovaný plast

Délka: 206 cm

Gramáž: 230 g/m² (námi spočítaná)

Vzpomínáte na ručně tkaného modráska AYU Nenes de Leche? Estrellita, tedy španělsky „hvězdička“, je jeho růžovo-meruňková ségra. AYU jako dlouhý šátek mě příliš nezaujal, a proto pro mě bylo o to překvapivější, že postupem času tyto šátky získaly minimálně na sociálních sítích gloriulu jakéhosi „božského zázraku“ – který já jsem jaksi bohužel nezaznamenala. Nenes de Leche mi připadal svou strukturou příliš hrubý na malá miminka, ale zároveň příliš tenký na odrostlejší nošence a celkově tak nějak… trochu moc eko-bio-fairtrade, tedy až za hranicí toho, co jsem ochotná pro tyto chvályhodné iniciativy udělat.

Nutno podotknout, že oba šátky kolují coby testery už dlouhou dobu – zaznamenala jsem ohlasy, že AYU od té doby, co byly na trh uvedeny první šátky, ušlo velký kus cesty – takže je možné, že se opravdu onen zázrak u novějších modelů koná; vážně nechci AYU jako takovému křivdit a třeba ty šátky za to vážně stojí.

Estrellita jako ring sling překvapila i nepřekvapila. Stejně jako Nenes de Leche má jednoduchou plátnovou vazbu, je tenoučká – a to myslím opravdu tenoulinká; spočítat reálnou gramáž na RS jde hodně blbě, takže bych se vsadila, že jsem se s těmi 230 g/m² mohla poměrně slušně ustřelit. Barevné nopečky jí dodávají zajímavou strukturu a zároveň velmi slušný grip – šátek se zakousne a drží přesně tam, kde má. Dále musím uznat, že meruňková barva je opravdu příjemná (tedy pro ty, kdo takovéto odstíny mají rádi 😀 ).

Jak jsem už dříve psala, nejsem žádný ring slingový specialista a přiznám se, že jsem se zatím setkala pouze s RSky s řaseným nebo hybridním skladem, ale nůžkový jsem ještě nikdy v ruce neměla. V případě AYU se navíc jedná o poněkud zvláštní nůžkový sklad; založení je extra dlouhé (naměřila jsem 27 cm) a nad kroužky tvoří jakýsi „polštář“ – musím říct, že kvůli němu jsem měla hodně velký problém s manipulací; nedokázala jsem dobře odhadnout, kam polštářek umístit, aby se mi dostal ideálně na rameno, případně jestli patří pod rameno – prostě „kam s ním“? Vždycky mi kroužky nakonec sjely níže, než jsem si představovala – ať to bylo doma anebo venku na bundě. Při nošení ale musím říct, že onen záhadný polštářek, který mi tak nešel na rozum, fungoval perfektně! Pokud by toto RSko mělo klasický řasený sklad, tak by jistě vzhledem k tomu, jak je šátek tenký, mělo tendenci se zaříznout do masa jak dobře nabroušený nůž; polštářek mi ale hezky ležel na rameni a žádné zařezávání jsem nezaznamenala, naopak bylo nošení opravdu pohodlné (jak jen tedy může nošení na jednom rameni být pohodlné – což mně tedy moc není). V tomhle tedy soudruzi z Kolumbie určitě chybu neudělali. Tenoučký šátek jsem skrz kroužky neměla nejmenší problém dotáhnout, na druhou stranu neprokluzoval a úvaz se nehnul ani o píď.

Stejně jako na modrém AYU je na Estrellitě kapsička na drobnosti – tentokrát ale ne na mnou proklínaný suchý zip, ale na zip klasický, dobře schovaný a tudíž ničemu nevadící. Ale i tak – zatížený konec šátku ve mě pořád nevzbuzuje pozitivní emoce… V souvislosti s tím ještě musím zmínit jednu zvláštnost – Estrellita má narozdíl od modrého příbuzného rovný konec (modrásek naopak měl na můj vkus až moc zkosené cípy), což ale pravda ničemu nevadí a u ručně tkaných šátků je to běžné – jen mě tedy zarazil ten rozdíl.

Shrnu-li to – tenký, prodyšný ring sling skutečně kabelkové velikosti, který bude lahodit oku zejména minimalistů, s poněkud atypickým skladem, na který je třeba si zvyknout.

A ptám se – kdo mi pujčí k otestování ten „pravý“, úžasný AYU, který všichni tak vychvalují?