V prvním díle našeho seriálu Nosíme novorozence jste si mohli přečíst recenzi na pravděpodobně to nejznámější novorozenecké nosítko, německé Storchenwiege (a také pár řádků o tom, jak by obecně takové dobré nosítko pro nejmenší miminka mělo vypadat a co byste od něj měli chtít).

Teď tu pro vás mám článek o další naprosté klasice mezi nosítky, Manduce. Méně zkušeným na tom asi nebude připadat nic zvláštního, jelikož i „originál“ model Manduky, tedy Manduca First, je výrobcem doporučený od narození. Zkušenější nosiči si  ale teď pravděpodobně ťukají na čelo – vždyť ona stará Manduca v podobě, jak ji všichni známe, je přece doporučená až tak od 3-4 měsíců a použití novorozenecké vložky není vhodné, že ano…? No, pravdu mají jak ti méně zkušení, tak ti zkušenější, o tom níže.

Hned na začátku se bez mučení přiznám, že mám tuto značku až skoro nekriticky ráda. Velkou roli v tom samozřejmě hraje to, že klasická Manduca byla moje úplně první nosítko – jak jsem k ní přišla, jak se mi v ní nosilo, proč si myslím, že je to báječné nosítko, kterému jen tak některá dnes podstatně populárnější nosítka nesahají ani po kolena, se dočtete zde, v recenzi na Manducu First Vivid Green. Dlouhodobě se snažím o jakousi „rehabilitaci“ Manduky i v tom tvrdém jádru facebookových nosnic, které ji tak nějak univerzálně (a zcela nezaslouženě) považují za značku „za zenitem“ a že „jsou i lepší nosítka“. Přitom se pak nezřídka dozvídáte, že vlastně samy ani tu klasickou Manducu nevyzkoušely – natož novější modely; neví, jaký je mezi nimi rozdíl, a často je odsuzují jen podle fotky a názvu „Manduca“. Přitom tato značka od svého původního základního modelu (přes škobrtnutí v podobě pokusu o zkřížení Emeibaby a postroje tažného psa pod názvem „Duo“) ušla velký kus cesty a má hodně co nabídnout pro nošení dětí opravdu od narození až po pozdní batolecí věk.

Manduca First

dle výrobce určeno pro děti od narození/3,5 kg do 20 kg

Šířka sedu: 31 cm

Výška zádové opěrky: 31-37 cm

Bederní pás: 76 cm (od spony ke sponě 70 cm), šířka uprostřed 12 cm*

Nošenec: 17 dní, 3,4 kg, vel. 50

Jak je to s tím velikostním, resp. hmotnostním doporučením výrobce, o tom jsem se rozepisovala již v předchozí, výše zmiňované recenzi. Jak klasická Manduca vypadá a proč je to dle mého názoru stále výborné nosítko, které má na sobě spoustu skvělých věcí a detailů a zcela jistě má pořád šanci obstát proti konkurenci, to se dočtete tam.

Nicméně, abych byla zcela upřímná, tomu, že se v ní dá bez použití novorozenecké vložky nosit novorozenec, jsem úplně stoprocentně nevěřila. Ano, stažení sedu (ať již pomocí originálního udělátka „size-it“ nebo jakoukoliv tkaničkou či stužkou, co máte po ruce), všecko známe, plus použití mezikusu zvaného zip-in – teorii bychom měli, ale co praxe? Když se zamyslím, tak jsem to (mimo tutoriálů s panenkou – všichni dobře víme, že toto houby vypovídá) vlastně nikdy neviděla. Rozhodla jsem se tedy Marušku pro tyto vědecké účely obětovat.

Ještě pár slov k tomu, proč se v českých nosicích skupinách nedoporučuje používání novorozenecké vložky (že na tom něco bude, uznává zřejmě i výrobce, jelikož nabízí výše zmíněné doplňky určené k přizpůsobení nosítka pro nejmenší děti, takže to s nejvyšší pravděpodobností nebude jen výmysl českých ergofašistek). Nejčastěji opakovaná výtka k novovložce je, že poloha miminka v ní nemůže být dostatečně ergonomická, tedy že v ní miminko není možno ideálně podsadit, s nožičkami do M, tedy s kolínky výše než zadeček – proč to není možné, je zřejmé už ze samotného tvaru novovložky (jsou to ty „slipy“ navnitř zádové opěrky; fotku aktuálně bohužel nemám, ale budu se snažit dodat). Co bych ale považovala za podstatnější, a to už málokdo ví a zmíní, je to, že pokud miminko sedí v novovložce, plosky jeho nožiček se budou opírat o vnitřní část zádové opěrky či bederní pás. Proč je to špatně? Novorozenci jsou vybaveni řadou vrozených reflexů a jedním z nich je „plazící“ reflex – pokud je drážděna ploska nohy dotykem či tlakem, bude se miminko nožičkou reflexně odrážet. Když má tedy nožičky opřené o bederák, bude k jejich dráždění docházet permanentně, což může způsobit, že miminko bude v nosítku nespokojené (stejný problém nastává např. s dupačkami v nosítku, když jsou příliš malé). A ještě bych dodala třetí věc – s novovložkou se dost blbě manipuluje a není jednoduché do ní miminko bez pomoci třetí osoby vůbec nainstalovat. Kdysi jsem se, nepoučená o její nevhodnosti, do ní snažila dát Emilku v terénu, když mi plakala v kočárku, a podařilo se mi skřípnout jí nožičky tak, že chuďátko plakala ještě víc. Pro nezkušenou maminku by toto mohl být dost podstatný aspekt, který by ji mohl od nošení jako takového odradit.

Novorozenecká vložka na nosítku Manduca First (to ve tvaru přibližného lichoběžníku navnitř zádové opěrky; pokud ji nepoužíváte, sroluje se a založí pod gumičky). Foto vypůjčeno z internetu. 

Jak vidíte na fotkách, sed jsem měla stažený tkaničkou, a zip-in byl vypůjčený z XTčka. Co se týče výsledné polohy nošence, značka ideál to úplně není, ale určitě to není tak blbé, jak jsem očekávala. Nositelné to je. Podsazení slušné – na fotkách dost mate množství materiálu, které má miminko nachuchlané pod kolínky; ta jsou skutečně polstrováním přizvednutá a jsou výše než zadeček. Zakulacení zádíček by mohlo být o chlup lepší, ale opět žádná hrůza – ani zde se nenechte zmást, v horní části zádové opěrky je v kapsičce nacpaná kapucka, která na pohled zádovku poněkud vyrovnává, skutečná poloha miminka je výrazně lepší. Co mě příjemně překvapilo, byla velmi dobrá boční opora, které na Manduce dosáhnete použitím zip-inu (ale pozor, musí to být zip-in tohoto tvaru, tedy „ellipse“; výrobce nabízí i zip-iny rovné, ve tvaru obdélníku). Fixaci hlavičky pak, možná i trochu nezáměrně, poměrně slušně supluje ono jelítko, které tvoří zmiňovaná kapucka v kapsičce.

Nastavení, či spíše „nastavení“ nosítka je snad ani jednodušší být nemůže – zapnout zip-in a stáhnout sed zvládne každý, kdo umí zapnout zip a zavázat si tkaničky. Polohování miminka také není nijak náročné – takto vytvarovaná a (přiznejme si) dosti tvrdá zádovka vás ani jinak nepustí.

Zip-in Ellipse.

Ještě se vrátím k zip-inu – vlastně nevidím důvod mít zádovou opěrku zkrácenou na maximum, tedy zapnutou bez něj. Zkusila jsem to takto pouze na XTčku a ten efekt, který má zip-in na celkový tvar zádové opěrky, je pro nošení nejmenších miminek nezbytný – bez něj se miminko nemůže dostatečně zakulatit v zádech a boční opora je výrazně horší (nehledě na to, že i tomu nejmenšímu drobci, pokud se ho budete snažit dobře zakapsovat, bude takto zkrácená zádová opěrka už skoro krátká).

Mno. Už jste chtěli jásat, že klasická Manduca bude s úpravou sedu a zip-inem skvělé low-cost řešení pro (skoro) celé nosicí období? Ani ne. Základní model Manduky aktuálně nejlevněji koupíte za 2202 Kč, k tomu připočtěte zip-in za minimum 289 Kč, a pokud nechcete s nošením skončit s velikostí cca 74/80, potom za originál rozšiřovač dáte min. 669 Kč, tzn. Manduca v „plné výbavě“ vás vyjde na  3160 Kč – a toto jsou jen suchá čísla z Heureky a navíc každé z jiného e-shopu, takže si připočtěte ještě poštovné, případně lehce vyšší cenu některé z položek, pokud se rozhodnete koupit vše na jednom místě. Ve výsledku tedy není problém se přiblížit 4 tisícům (pokud si chcete nosítko jó vytunit, tak si můžete pořídit ještě i originál size-it na stažení sedu za min. 285 Kč a jako třešinku na dortu slintáčky za min. 350 Kč). A stejně to minimálně v tom nejmladším a nejstarším věku nošence bude spíš tak trochu kompromis. Rostoucí (skutečně rostoucí!) Manducu XT aktuálně nejlevněji seženete za 3199 Kč. Takže asi tak.

Už tušíte, kam tím jako skalní Manda-fanda mířím? 😉

Manduca XT

dle výrobce určeno pro děti od narození/3,5 kg do 20 kg

Šířka sedu: 19-47 cm

Výška zádové opěrky: 30-40 cm

Bederní pás: 76 cm (od spony ke sponě 70 cm), šířka uprostřed 12 cm*

Nošenec: 9 dní, 3,3 kg, vel. 50/17 dní, 3,4 kg, vel. 50/3 roky a 3 měsíce, 14 kg, vel. 92/98

Skvělé, báječné, boží nosítko! Čekala jsem, že to bude dobré, protože jsem si XTčko ozkoušela ještě jako těhotná na jednom z našich letních srazů s Emilkou, které ještě v jejích 3 letech a 3 měsících výborně sedělo! A rozhodně sedělo bez jakéhokoliv kompromisu; pod kolínky nechybělo, zádová opěrka byla dostatečně dlouhá i při nošení na zádech, kdy se obecně do nosítka hůře naklepává – ostatně maximální rozměry zádovky jsou bez debat již slušně toddlerovské (můj odhad je, že do cca velikosti 104 by nosítko použitelné určitě bylo). Už tehdy mě XTčko velmi příjemně překvapilo.

Co je na XTčku tedy jiného a čím se liší od klasické Manduky? Nejzásadnější rozdíl je nastavitelný sed. Jednodušeji to snad ani udělat nejde (a já mám taková jednoduchá až blbuvzdorná řešení nejradši!) – nastavuje se prostým posunováním zádové opěrky po smyčce, která je navlečená na bederáku (není tam sucháč ani cvočky, ale vzhledem k tomu, že je nosítko z plátna, které po sobě moc neklouže, tak to drží na místě poměrně bez problémů). Tím pádem je lehce odlišný tvar střední části bederního pásu, aby se dal sed pokud možno co nejvíce zúžit, ale jinak zůstává bederák typickým tvrdým (skvělým!) mandukovským bederákem včetně báječné obousměrné spony. Zádová opěrka je o něco delší – rozdíl je v délce střední části mezi zipy, a v horní části je široká stejně. Chybí zde pro Manduku typická kapsička se sucháči, do které se schovává kapucka (a která je Manduce často vytýkána, že zvukem suchého zipu můžete vzbudit spícího nošence) – u XTčka kapucku srolujete a zafixujete pomocí gumiček a knoflíků k ramenním popruhům. Velmi jednoduché, elegantní a chytré řešení! Zároveň takto srolovaná kapucka bude i u malých miminek suplovat jistění hlavičky za krčkem.

Z pro mě nepochopitelného důvodu byl změněn systém sundávání hrudní spony – místo jednoduchých plastových oček, která se vysunou a nasunou na černé popruhy (viz fotky v mé recenzi Manduca First) je hrudní spona na XTčku na plátěných očkách nasunutých přes celou šíři ramenních popruhů. Sundavatelná hrudní spona je něco, čemu tleskám u každého nosítka, které potkám (a že jich zatím bylo nemnoho), protože to zásadním způsobem zvyšuje komfort při křížení ramenních popruhů. Hrudní spona má ale na těchto očkách větší tendenci se samovolně přemísťovat, narozdíl od plastových oček – pravděpodobně bylo toto řešení zvoleno kvůli podstatné části uživatelů, kteří na způsob sundání hrudní spony s plastovými očky nedokázali přijít. Naštěstí ale na ramenních popruzích ani u XTčka nechybí mé milované obousměrné spony.

Ještě jedna zajímavá změna – XTčko je ušito z tenčího a podstatně poddajnějšího (a na dotek příjemnějšího) plátna, nejpravděpodobněji z důvodu nutnosti stahování sedu – pokud by bylo ze stejného materiálu jako klasický First, pak si použití nosítka od narození moc nedokážu představit. Takže za mě – velmi chytrý tah.

Jelikož se toho nebojím, poprvé jsem XTčko vyzkoušela, když měla Maruška pouhých 9 dní a byla opravdu ještě drobeček. Dle oficiálního video-návodu (který je natočený jak jinak než s panenkou, ach jo) jsem nechala zádovou opěrku zapnutou jen tak bez zip-inu a extra nadšená jsem nebyla – jak můžete vidět na fotkách, bez něj má nošenec skutečně dosti placatá záda a o ideálním zakulacení do „C“ nemůže být řeč.

Nechala jsem to tedy zhruba týden uzrát a s o chloupeček větší Maruškou jsem XTčko vyzkoušela se zip-inem. A jaké bylo moje překvapení, že to fakt dobře sedělo a fakt dobře to i vypadalo!

Jen taková vsuvka – možná to tak na fotkách může vypadat, že je miminko v nosítku nakřivo… ale bohužel, jak jsem zjistila zejména kvůli opakovanému focení s různými nosítky přímo „enface“, křivá jsem já a na té Manduce to kvůli tvaru bederáku jde vidět opravdu hodně…

Poloha nošence je dle mého názoru bez jakéhokoliv mhouření oček opravdu dobrá – byť to může působit, že je sed tak nějak „naplacato“, tak ve skutečnosti jsou kolínka nošence přizvednutá vevnitř toho „véčka“, co tvoří dolní část zádové opěrky, pomocí nahrnutého polstrování, které je měkoučké a malinkému miminku se přizpůsobí. Hlavička je fixovaná výše zmíněnou kapuckou, zádíčka jsou zakulacená a z boku je miminko podpořené tím, jak zádovku tvaruje zip-in. Samozřejmě ten tvar zádovky není onen ideální „raneček“, jak jsem popisovala u Storchenwiege, ale to po rostoucím nosítku chtít můžeme jen těžko.

Manduca XT s 9 dní starým novorozencem, bez použití zip-in.

Nastavení nosítka a polohování i toho nejmenšího miminka do něj není o nic složitější, než u výše zmíněné upravené Manduky First – tedy blbuvzdorné. A to je něco, čeho si u nosítek vážím čím dál tím víc – když už rostoucí nosítko, tak s co nejmenším počtem udělátek a pičičurinek, co nezkušeného uživatele leda zmatou, a nezřídka to skončí tak, že má nastaveno úplně blbě. Špatné nastavení XTčko v podstatě nedovolí, vždyť jde jen o šířku sedu a zapnutí či vypnutí zip-inu ze zádové opěrky.

Jak už jsem psala výše, naprostý ideál to pro mě není – to je Storchenwiege, ale do toho zase nedáte tříleté dítě. Nicméně, sečteno, podtrženo a zvýrazněno, Manduca XT je podle mě jedno z nejlepších rostoucích nosítek vůbec, které je použitelné opravdu od narození a u většiny standardně velkých dětí vydrží jestli ne až do školky, tak velmi, velmi dlouho.

Manduca XT s novorozencem 17 dní, 3,4 kg, vel. 50. 

Manduca Twist

dle výrobce určeno pro děti od narození/3,5 kg do 15 kg

Šířka sedu: 12-35 cm (špatně se měří a realitě úplně neodpovídá vzhledem k tvaru sedu)

Výška zádové opěrky: 30-36 cm (podobně vzhledem k tvaru sedu nelze úplně exaktně změřit)

Bederní pás: 55 x 10 cm (posltrovaná část; na délku nutno připočíst ještě cca 5 cm, co měří přezka)*

Ramenní popruhy: šířka 30 cm, délka 150 cm ke kratší straně při maximálním zkrácení zádové opěrky (136 cm při maximálním prodloužení)

Nošenec: 3 týdny, 3,5 kg, vel. 50

A teď přijde ta opravdová bomba! Manduca Twist je novinka z letošního roku a je to opravdu skvělé novorozenecké nosítko, které má dle mého názoru potenciál šlapat na paty i podstatně zavedenějšímu Storchenwiege.

Nosítko jsem se snažila popsat ve videu níže a také ve stories na Instagramu na svém osobním profilu @wraptrapped (kam pravidelně dávám videa s minirecenzemi různých šátků a nosítek – budu ráda, když mě budete sledovat 😉 ). Komu se nechce poslouchat mé klábosení, tak vám ho popíšu ještě jednou zde. Jedná se o polovázací nosítko se širokými ramenními popruhy – ty jsou z klasické pevné ŠÁTKOVINY. Použití caps locku zde považuji za nutnost, protože už jsem nesčetněkrát v různých FB skupinách četla, že „to asi je elastik“ nebo „nějaké plátno“ (a tím pádem že to asi nebude nic moc), samozřejmě od lidí, kteří nosítko v životě neměli v ruce. Ještě jednou, je to pevný, na dotek velmi příjemný a poddajný šátek, se kterým se dobře pracuje; NEJEDNÁ SE O ELASTIK nebo o plátno. Z plátna je bederní pás, který je „polstrovaný“ velmi decentně, spíše aby držel tvar a dávalo smysl ho zapínat na přezku, ale protože se jedná o nosítko pro nejmenší a nejlehčí děti, praktickou absenci polstrování jsem zde vůbec nevnímala. Přezka je, jak je u Manduky dobrým zvykem, obousměrná, ale chybí zde pojistka (což není nic proti ničemu, já si úplně na těch pojistkách nezakládám). Zároveň u Twistu odpadne i klasický bederákový problém, tedy že „Manduca není pro hubeňoury) – spolu se sponou je minimální obvod bederáku cca 60 cm.

Manduca Twist s nošencem 6 měsíců, necelých 8 kg, vel. 74

Stále se vám to zdá jako klasické polovázací nosítko? Ne tak úplně. To nosítko je vážně skvěle vymyšlené a způsob jeho nastavování (resp. spíše nenastavování – ono se tak nějak nastavuje samo) mě nepřestává fascinovat, v tom nejlepším smyslu tohoto slova! Tedy – sed nenastavujete; miminko umístíte do hluboké tvarované kapsy (asi tak jako u Emeibaby, pokud jste toto nosítko někdy měli v ruce) a ono si sed prosedne podle toho, jak široký ho potřebuje. Dobře vidíte, že bez nutnosti jakýchkoliv šňůreček, popruhů či stahování se sucháčem nosítko sedí jak droboučké Marušce, tak Adámkovi, který měl v době, kdy jsme nosítko s Lindou fotily, půl roku, necelých 8 kg a nosil velikost cca 74 (a pořád měl v oblasti sedu rezervu). Tvarovaná kapsa zároveň zajistí, že je nošenec nádherně, naprosto ideálně podsazený!

Jediné, co se vlastně na Twistu musí nastavit, je výška zádové opěrky – a to opravdu nemůže být jednodušší! Prostě vezmete horní okraj zádové opěrky a posunete ho nahoru či dolů po ramenních popruzích, které jsou provlečené tunýlkem tvořeným zádovkou. Zde bych měla drobnou výtku – není tady žádná sponka, cvoček, pásek; nic, za co by se zádovka dala v pozici A či B zafixovat. S malým miminkem, když ji máte zkrácenou na minimum, to nevadí, ale ten půlroční kluk jako buk se nám z ní dokázat probojovat poměrně snadno a zádovka se shrnula dolů.

Absenci kapucky nahrazuje decentně polstrovaný límec za krčkem, který je dle mého názoru lehce zbytečný, protože tah ramenních popruhů samotný hlavičku fixuje dosti slušně. Na druhou stranu to ale není žádné nesmyslné naducané jelito, které by mi nějak výrazně překáželo, takže – budiž.

Jediná má zásadnější výtka směřuje k délce ramenních popruhů – výrobce i dle promo fotek zamýšlel, aby se zavazovaly pod zadečkem nošence, ale to já dělám nerada (a navíc to neumožňuje vázání s popruhy roztaženými přes zadeček, což doceníte hlavně později s těžknoucím nošencem – o tomto jsem se rozepisovala u Storchenwiege). Měří pouze 150 cm ke kratší straně cípu  (můj osobní ideál délky vázacích ramenních popruhů s aktuální konfekční velikostí někde mezi 40 a 42 v horní části těla je cca 180-200 cm) a jak vidíte na fotkách, na zádech jsem vázala opravdu na cípečky. Je to podle mě škoda, protože pokud jste objemnější (a vyšší) než já, tak vám nutnost vázání uzlu pod zadečkem a tudíž absence možnosti roztažení popruhů může zkrátit dobu reálné použitelnosti nosítka co do pohodlnosti. Tuto já moc komentovat nemůžu – přirozeně s 3,5kilovým miminkem je mi pohodlné v podstatě všechno, ale Linda, která nosítko zkoušela s téměř 8kilovým Adámkem, ho hodnotila jako nadstandarně pohodlné.

Na závěr musím okomentovat jednu věc – když se řekne „Manduca“, většina lidí si představí jednoduché, „outdoorové“, „jako batoh“ vypadající nosítko – tedy přeloženo do upřímnějšího jazyka: Manduca je obecně vnímaná jako škaredá. Já si to osobně nemyslím – i některé limitky modelu First jsou podle mě vyloženě hezké a decentní vzhled XTčka snad nemůže urazit nikoho. Ale Twist, to je obrovský pokrok, co se týče designu! Zrovna mnou testované nosítko ve vzoru Craspedia Rouge je opravdu nádherné – vzor decentní, šátek elegantně lesklý, ani špetička mandukovské „outdoorovosti“! Byť to není žádná divočina v barvách jednorožčí hřívy, i další vzory Twistu jsou krásné a rozhodně ne nudné. I v tomto může Twist dost zavařit dlouhodobě extrémně konzervativnímu Storchenwiege.

A ještě jedna pecka na závěr – Twist je levný. Jakože fakt. Nejlevněji se aktuálně prodává za 1769 Kč, což ho řadí mezi ta absolutně nejlevnější norovozenecká nosítka na českém trhu (abyste narazily na Storcha z druhé ruky ve slušném stavu za 1700, to už musíte mít trochu štěstí).

Verdikt – všechny palce celé mé široké rodiny nahoru! Twist se velmi stabilně usadil na předních příčkách mého osobního žebříčku novorozeneckých nosítek, ráda ho budu doporučovat jako jednu z prvních voleb a zároveň se mi potvrdilo, že Manduca jako značka stále má co říct a nabídnout na dnešním přesyceném trhu s nosicími pomůckami a že rozhodně ještě není za zenitem!

Nosítka této značky najdete nově i na našem e-shopu: https://eshop.vhadru.cz/nositka:manduca/ 

*rozměry nosítek jsou mnou naměřené, nejsou to exaktní čísla a nejedná se o oficiální údaje od výrobce