

Polská značka Natibaby tady není poprvé, dokonce ani podruhé nebo potřetí. Tentokrát si dáme trojitý nášup, dva bavlňáky a jeden šátek s příměsí lnu. Za možnost jejich testování děkujeme našim milým spolunosnicím z regio skupiny v případě papoušků a Van Gogha a skupině Nosíme děti v případě vlaštovek!



Natibaby Parrots
Složení: 100 % bavlna
Gramáž: 344 g/m²
Velikost: 7
Úvaz: kříž s kapsou vevnitř (s roztaženými popruhy)




V průběhu tohoto testování jsem zjistila jednu zvláštní věc – Natibaby jsou očividně dlouhé, očividně HODNĚ dlouhé a to tolik, že jsou o jedno číslo delší, než je avizováno. Toto měla být šestka a vyklubala se z ní luxusně dlouhá sedmička (celých 525 cm dle mého měření) – zcela jistě ale významně lepší situace než kdyby tomu bylo naopak, uznávám; jen bych se malinko bála, že to může méně zkušené šátko-nosiče, kteří nemají ve zvyku šátky přeměřovat, trochu zmást.
Druhé zjištění – vzhledem k tomu, že se ke mně šátek dostal nový, více méně sotva vybalený z krabice – Natibaby na šátky dává monstrózní štítky, jak vidíte na fotce… Nicméně jsou přišity opravdu „horkou nití“, takže předpokládám záměr v tom, aby se daly lehce odpárat a šátek nehyzdily – ale i tak, brr.




A třetí zjištění – Natibaby tu bavlnu vážně umí. Zůstala jsem nenadšena z poněkud tuhé a hutné Nellette (i když těžko říct, jak bych mluvila dnes, když mám o poznání těžší dítě) a len mě bůhvíjak nezaujal ani ve vysoké gramáži u 3Dimensional, ani v nízké u Colibri. Ale tahle bavlna! Papoušci u nás byli na návštěvě opravdu prakticky noví a možná už mám jen hodně vysoký šátkový „práh tuhosti“, ale fakt na nich nebylo ani moc co zanášet! Příjemní, poddajní, při vázání bez problémů spolupracující, v úvazu držící i na jeden uzel (když se podíváte na detail, tak barevné části šátku jsou tkány jaksi více „nahrubo“, hrubší je tedy vlastně celá rubová strana, a díky tomu šátek neklouže přespříliš – spíše tak akorát, jak to mám ráda). Velké plus za bezúdržbovost – šátek není příliš mačkavý a ani se nejevý náchylný na vytahování nitek. Funkčně tedy naprosto báječný pracant.
Jen tedy ten vzhled; zvířátka mám na šátcích ráda, ale naturalisticky vyhlížející zvířátka už moc ne… Přiznám se, že mě nakonec více oslovila „abstraktní“ rubová strana šátku, na níž vlastně papoušci ani nejsou moc poznat. 😀





Natibaby Starry Night Blue
Složení: 100 % bavlna
Gramáž: 317 g/m²
Velikost: 6
Úvaz: semi-front wrap cross carry with Poppins finish




Hvězdná noc vedle Slunečnic pravděpodobně nejznámější Van Goghův obraz a tudíž je to je „klasika“ nejen mezi uměleckými reprodukcemi, ale i u Natibaby. Je to podivuhodné, ale různých variací na Hvězdnou noc (tu s nádechem do modra, tu do hněda, tu do fialova atd., v nejrůznějších gramážích a s nejrůznějšími příměsmi) tato značka vydala už nespočet – jen Slingofest má v evidenci 29 variant, ale to vůbec nemusí být konečné číslo, protože, co si budeme povídat, Slingofest to často nemá správně a kompletně.




Nebudu rozporovat umělecké kvality jednoho z nejklasičtějších impresionistických děl, to ostatně snad ani nejde, ale zcela upřímně, že bych ho potřebovala nosit coby šátek, to snad ani ne.
Podobně jako papoušci byla Starry Night avizovaná jako dlouhá pětka, ale po přeměření se ukázala ve skutečnosti být pěknou šestkou s celými 479 cm délky, jen tedy byla proti papouškům bohužel trochu úzká (60 cm dle mého měření). Vše ostatní už ale platí stejně jako pro papoušky – velmi příjemný vysokogramážní bavlňák; neklouzavý, poddajný, přiměřeně spolupracující a v úvazu krásně držící, jemně pružící a pohodlný i s těžkým batoletem; vlastně kromě té šířky nemám vůbec nic, co bych Van Goghovi vytkla, co se týče vázacích vlastností. Jen tedy náchylnost na zatrhávání a vytahování nitek se mi zdála o něco větší než u papoušků, což je nejspíše na vrub vzoru (a kvůli vzoru a zejména barevnosti pak to zatahování nitek jde pěkně na chňa).








Natibaby Swallows
Složení: 70 % bavlna, 30 % len
Gramáž: 272 g/m²
Velikost: 6
Úvaz: back wrap cross carry with a chest belt (kapsa na záda)




Swallows jsou až na barvu zcela totožný šátek jako Colibri, které jsem testovala letos v zimě. Jen tedy delší a, ehm, daleko hezčí, alespoň tedy pro mě, protože modrou já narozdíl od fialové miluju – a tohle je opravdu nádherná modrá! Kombinace s jemnou modrošedou je velmi elegantní (navíc to jde Emilce k očím) a schématické vlaštovky jsou přesně taková zvířátka, jaká mám na šátcích ráda.



Jenže jinak to není šátek mých snů – stejně jako Colibri je sice jemnoučký, flanelově hebký a měkký, ale při vázání hodně klouzal a poměrně dost jsem se nadřela, aby v úvazu držel tak, jak jsem zamýšlela. A stejně jako u Colibri je jeho mačkavost až neuvěřitelná – když uvážím, jak to je starý šátek (nelze to dohledat, ale předpokládám, že mu stejně jako kolibříkům bude pěkných pár let a už ho vyzkoušelo pěkných pár desítek dětských zadečků), tak více zanošený jednoduše být nemůže – pak ať mi někdo tvrdí, že zanošený len se „už tolik nemačká“. Tohle se totiž mačká naprosto děsivým způsobem a vlaštovky, nebýt testovací, bych z domu hnala koštětem.



