Manduca je bez debat nejznámější a obecně nejpopulárnější ergonomické nosítko minimálně ve střední Evropě – pro mnoho lidí je dokonce slovo „manduka“ synonymem pro jakékoliv ergonomické nosítko. Vedle amerického Ergobaby byla totiž Manduca jedním z prvních „masových“ výrobců ergo-nosítek – na trhu jsou již od roku 2002 (nejspíše, jasnou odpověď jsem nenašla ani na oficiálním webu Manduky, jen informaci o fúzi s firmou Wickelkinder). Ať je to jakkoliv, někdo s bezmála 20tiletou praxí v oboru přece nemůže ta nosítka šít špatně. Nebo ano?

Pár technických údajů – nejdříve co uvádí výrobce, resp. distributor:

  • nosítko je určeno pro nošení dětí od narození do 5 let (od 3 do 20 kg)
  • vnitřní integrovaná zmenšovací vložka umožňuje nošení miminka od narození, přibližně od 3 měsíců lze nosit miminko v nosítku i bez ní
  • Manduca má dlouhou zádovou opěrku, kterou lze jednoduše pomocí zipu nadstavit přibližně o 7 cm, což umožňuje bezpečné nošení i velkých dětí
  • trojitě regulovatelná délka ramenního popruhu zajišťuje komfortní nošení i pro osoby malého vzrůstu (cca 160 cm)
  • nastavitelný bederní pás dosahuje délky až 140 cm a umožňuje přizpůsobení všem velikostním kategoriím

Komu jinému, než slavnému „vítězi D-testu z r. 2014“ (kde mimochodem soutěžil především s nosítky typu BabyBjörn a Chicco, tak ještě aby to nevyhrál) oficiálně uváděné údaje věřit, že? Neříkám, že v tomto výrobce/distributor lže, ale  je pravda, že si přizpůsobuje skutečnosti tak, aby nosítko „na papíře“ vypadalo co nejlépe a nejuniverzálněji. Zde jsou mé komentáře k jednotlivým bodům:

  • V nosítku se s určitými úpravami dá nosit i skutečně malé miminko, ale za sebe bych ho určitě nepoužívala od narození (resp. od uváděných 3 kg) – novorozenecká vložka obecně nebývá doporučována vzhledem k tomu, že v ní nelze dosáhnout ideální ergonomické polohy (zejména pak „M-pozice“ nožiček). Dnes už je i výrobcem nabízeno pro účely nošení malinkých dětí udělátko zvané „size-it“ na stažení sedu (úplně stejně ale poslouží jakákoliv stuha, šátek anebo tkanička) a potom se nouzově dá do Manduky umístit i drobné dítě. Pro vaši představu přikládám velmi nekvalitní zrcadlové selfíčko našeho prvního pokusu s Manducou s ani ne 3měsíční/cca 60 cm měřící Emilkou, kdy mám sed stažený šátkem – její poloha je vcelku slušná, ale tehdy jsem spokojená vůbec nebyla a v Manduce jsme více začali nosit až kolem 4 nebo 5 měsíců, což je obecně přijímaná dolní hranice pro manduco-nošence. Horní hranice 20 kilogramů je pochopitelně velmi optimistická, ale určitě není nereálná. Ne, nedělám si srandu. ALE – jedině s rozšiřovačem. Šířka zádové opěrky je bez rozšiřovače 32 cm – nám stačila cca do roka a čtvrt, ale Emilka je drobné dítě – v praxi bych takto doporučila nosit do velikosti plus mínus 74 cm. Pak již musí přijít na řadu rozšiřovač – ten při maximálním roztažení rozšíří sed až do závratné velikosti 45 cm! Pro srovnání Kavka Multi-age má v nejširší části sedu 46 cm a Lenka 4ever pouze 41 cm. Na fotkách, které jsou z podzimu, měřila Emilka asi 78 cm a rozšiřovač, který má dvě polohy, máme nasazený stále v „poloze 1“ (což v jejích necelých 2 letech a 85 cm stále stačí). Reálně si tedy myslím, že s rozšiřovačem bude co do šířky sedu Manduca dostačovat i metrovému dítěti. Tolik slavně bych to už neviděla s délkou zádové opěrky (měří 40 cm) – na fotkách mám sice hodně „zakapsováno“ a jistě by šlo nosítko nastavit tak, aby ho měla Emilka až u uší, ale myslím, že u batolete už to fakt není třeba. Tedy – metrového předškoláka s rozšiřovačem v Manduce poponesete, ale prostě počítat s tím, že bude mít schovaná ramena a ruce, to nelze. Ostatně – které dítě 2 roky plus chce mít v nosítku schované ruce (kromě naší Emilky 😀 )?
  • S tím, že si v Manduce ponosí pohodlně i osoby malého vzrůstu od 160 cm, s tím opravdu nesouhlasím! Mám 155 cm a nemám nejmenší problém! 😀 V tomto ohledu je tedy výrobce příliš opatrný a určitě lze Manducu doporučit i skutečně drobounkým maminkám, měřícím klidně i pod 150 cm. Každopádně ale tvrzení o „všech velikostních kategoriích“, co se týče bederního pásu, není úplně pravdivé. Já při velikosti 38, s obvodem pasu 70 cm, mám bederák stažený na maximum a nepustí mě to ani o kousek víc! Toto skutečně není nosítko pro hubené maminky! Hubenějším nosičkám často bederák sjíždí níže na pánevní kosti (a pak se není co divit, že je tlačí a nesedí jim – což je ostatně asi nejčastější stesk těch, kterým je Manduca nepohodlná), naopak jsou s ní velmi často spokojení nosící tatínkové.

Nenechte se mýlit – naši Manducu miluju, spoustu toho odnosila a asi ještě i odnosí, Emilka v ní spokojeně prospala desítky hodin, byla s námi na nesčetných výletech a naši domácnost jen tak neopustí! Jak jste se mohli dočíst v článku o výběru nosítka, pořídili jsme ji naslepo a bez jakéhokoliv zkoušení – což je samozřejmě úplně blbý postup, ale měli jsme velké štěstí – Manduca jak mně, tak mému manželovi sedla jako zadek na hrnec.

Proč tolik chvály na to „nejblbější nosítko na světě“, jak jste určitě od spousty více či méně „ostřílených“ nosnic slyšeli? Jednoduše proto, že to rozhodně není nejblbější nosítko. Mé vysvětlení, proč je Manduca (hovoříme-li tedy o klasické Manduce, tedy modelu „Manduca First“) tolika lidmi zatracována, je následující: nejčastěji je to úplně první nosítko, které maminka-prvonosička zkouší (protože nosítko se přece rovná „manduka“, neasi, a navíc to vyhrálo ten D-test 😉 ). Tato maminka-prvonosička je zároveň i prvonastavovačka nosítka (co by taky mělo být složitého na nějakém nosítku, že) a výrobce přece píše „od narození“ – takže do něj nacpe novorozence, anebo v lepším případě dvouměsíčního drobce. Není se pak co divit, že nosítko nesedí ani jí, ani miminku, a tak drahou Manducu odhazuje v dál.

My už jsme ale jednou měli Manducu doma a nechtělo se nám ji hned prodávat pod cenou dál – takže jsme to s ní nevzdali, snažili se doladit její nastavení a především jsme ve chvíli, kdy Emilka kolem 5ti měsíců začala vyskakovat ze šátku (ach ano, i u nás bylo čistě nosítkové období), neměli čas na to zkoušet, které nosítko nám z těch X desítek dostupných značek sedne nejlépe (v množném čísle proto, že mám na mysli jak sebe, tak mého muže). Já jsem přišla na to, že mi nejvíce vyhovuje nosit ramenní popruhy zkříženě, manžel zase dospěl k tomu, že musí mít bederák níže než v pase, aby mu to bylo pohodlné – a že už jsem ho donutila vyzkoušet i další nosítka (včetně takových nosítkových pokladů jako je Madame GooGoo nebo MoniLu); vždy se ale, světe, div se, vrátil k naší obyčejné Manduce. Je to prostě „tatínkovo nosítko“ a já už v něm prakticky nenosím čistě jen z toho důvodu, že mu ho nechci rozštelovávat.

Dobrá tedy – proč je Manduca v mých očích tak dobré nosítko? Je to držák, který se jen tak nerozpadne, neošoupe, nerozpáře a s velkou grácií odnosí několik nošenců. Kde kdo může namítat, že je Manduca „tvrdá“, tedy z příliš pevného a málo poddajného plátna (tato konkrétní limitka je ze 100% biobavlny; jiné série Manduca First jsou ze směsového materiálu s konopím), což ale vzhledem ke střihu zádové opěrky dle mého názoru nemá moc význam. Ta je tvarovaná především v oblasti sedu a ano, tvar v horní části, především v úrovni zipu, není úplně šťastný – nosítko zde nemá šanci kopírovat a objímat záda nošence a mírně neesteticky odstává (což je zjevné při nošení zejména malých dětí), ale to by sebeměkčí plátno neovlivnilo. Všechno šití, spony, popruhy – na první pohled prostě vidíte německou kvalitu (byť jsou tedy konkrétně limitky šité v České republice); za celou dobu, co v Manduce nosíme, se nám nestalo, že by jednou jedinkrát vypnula spona nebo že by cokoliv povolilo. Všechno prostě drží tam, kde má; pojistka na obousměrné (ano! obousměrné) sponě na bederáku je samozřejmostí, stejně jako jistící gumičky jak na bederáku, tak na ramenních popruzích.

Zde si neodpustím stejnou poznámku jako v článku o výběru nosítka – pozor na levné čínské padělky Manduky! Ne napodobeniny, ale velmi věrné padělky, na první pohled od originálu téměř nerozeznatelné. Jsou ale šity méně pečlivě, z méně kvalitních, netestovaných a necertifikovaných materiálů (je zde např. riziko prasknutí spony apod.). Padělky poznáte především podle podezřele nízké ceny a oblíbené formulky „nevhodný dárek“ (ani „originál“ krabice a návod nejsou zárukou pravosti!); nejčastěji jsou prodávány prostřednictvím serverů typu bazos.cz, Sbazar nebo letgo. Celý „návod“, jak poznat padělek Manduky, najdete v souborech ve FB skupině Nosíme děti (jen ve zkratce a co si vybavím z hlavy – tvar suchých zipů na kapucce, konkrétní „sériové“ číslo, které má část padělků společné, chyby v textu na upozornění navnitř bederáku aj.). A pozor, již nějakou dobu není pravda, že se limitky nepadělají – bohužel došlo i na ně. Proto koupi Manduky z druhé ruky doporučuji jen a pouze přes ověřené bazárky, kde správci nosítkům skutečně rozumí (tj. ve FB skupinách Nosíme děti, Nošení dětí – prodej nebo Šátky a nosítka do 2000,-).

Poloha nošence je v pořádku, jen tedy tvar zádové opěrky, jak jsem psala výše, je v určité velikostní kategorii trochu nepřizpůsobivý – především ve chvíli, kdy nošenci přestane na délku stačit zkrácená a vy rozepnete zip (tvarující elipsoid Zipin Elipse tento problém řeší jen částečně a jen u malých dětí – primárně má sloužit k lepšímu vytvarování zádové opěrky při stažení sedu pomocí Size-it popruhu při nošení nejmenších miminek). Zip je ale na druhou stranu skvělá záležitost, když se vašemu odrostlejšímu nošenci zachce vytáhnout ruce ven – jednoduše ho zapnete, zádovou opěrku tak zkrátíte a nošenec není přiškrcený v podpaží.

O pohodlí nosiče zhusta rozhoduje bederák – ano, Manduca ho má tvrdý a takový bederák ne každému sedí. Každopádně je to ale pořád zcela standardní tvrdý bederák, velmi podobný například skvělé Zumbucce, obdobně tvrdý jako u tak vymazleného nosítka jako je Madame GooGoo, jistojistě srovnatelný s oblíbenou Tulou. Stesky na pohodlí bederáku částečně připisuju obecnému negativnímu ladění vůči tomuto nosítku (přece není možné, aby prakticky stejně tvarovaný a tvrdý bederák Zumbukky všem seděl a tolika lidem naopak na Manduce neseděl), ale to je asi na jinou diskuzi. Co se týče polstrování ramenních popruhů, pro mě osobně je naprosto dostatečné, ale je pravda, že pro některé hodně vysoké nosiče by mohlo být o pár centimetrů delší. Na druhou stranu lze jednak takovéto popruhy bez problémů křížit (minimálně na mých zádech se popruhy kříží v místě, kde už nejsou maximálně polstrované), jednak jdou perfektně zkrátit pro nošení na zádech a nošenec je tím pádem krásně vysoko (ano, Manduca je dle mého názoru jedno z nejlepších nosítek pro nošení na zádech!).

Teď se dostávám k tomu hlavnímu důvodu, proč na Manduku nedám dopustit – je opravdu dokonale uzpůsobená pro křížení ramenních popruhů, což pro mě osobně zásadním způsobem zvyšuje uživatelský komfort, a to jak při nošení, tak při samotném nasazování nosítka. Bod č. 1 – obousměrné spony (a nadto normálně veliké oboustměrné spony, žádné přerostlé bederákové potvory)! Toto je věc, kterou by mělo disponovat JAKÉKOLIV nosítko umožňující křížení ramenních popruhů, a to už vůbec nemluvím o nosítkách přímo určených k nošení zkříženě. Nejde jen o to, že při jejich absenci je pohyb při dotahování směrem dozadu dost krkolomný a vyžaduje hodně cviku, ale nadto musíte pokaždé, zas a znova, odhadovat, kolik ještě dotáhnout – aby to bylo dost, aby to nebylo málo a pokud možno, aby to bylo stejně na obou stranách. Prostě je to pruda a ne, není to něco, na co bych si chtěla u svého vlastního nosítka zvykat. Má-li nosítko obousměrné spony, pak máte zadní popruh nastavený „napevno“ a při nahazování povolujete a dotahujete pouze přední popruh – který pokaždé dotáhnete na maximum a tím pádem máte pokaždé dotaženo stejně. Žádné dolaďování, žádné štelování – nahodím, zapnu, dotáhnu (směrem dopředu!!) a jdu.

Druhá vychytávka, která umožňuje zase o něco pohodlnější nošení se zkříženými ramenními popruhy – sundavatelná hrudní spona. Jak vidíte na fotce, je to tak jednoduché, až se mi chce brečet, že jsem to ještě už žádného jiného nosítka kromě rumunské Isary nezaznamenala (ještě tedy u exotického Indajani z Mexika, ale tam jsem tuto funkci využít nemohla, protože nosítko nemělo možnost křížení).

K dalším prvkům nosítka – kapucka je sice napevno, ale schovaná v kapsičce za krkem nošence, takže jsem se s ní časem smířila; jinak je tak akorát dlouhá, tak akorát široká a svou funkci při fixaci hlavičky spícího nošence plní dokonale. Jediný zásadní nedostatek spatřuju v tom, že je v kapsičce uchycená na suchých zipech, které – nevyhnutelně – jsou při vytahování kapucky dost hlučné a malého spáče to může vzbudit. Originál slintáčky jsou naopak něco, čím by se ostatní výrobci měli inspirovat. Na žádném jiném nosítku jsem totiž ještě nepotkala slintáčky, které by jednoduše držely tam, kam je nasadíte, a neměly tendenci kamkoliv cestovat. Jenom na Manduce. Co se týče rozšiřovače, vypadá pravda trochu neobvykle – většinou jsme zvyklí vídat rozšiřovače ve dvou kusech, které se nasunují na nosítko zboku – ale právě díky tomu, že je v jednom kuse, dobře drží na svém místě a podobně jako slintáčky se nemá kam přemísťovat. Jistě, můžete namítat, že to je vrstva látky navíc, ale střední část je tvořena tenoučkým prodyšným úpletem, takže bych to neviděla až tak tragicky ve smyslu obav, že se bude nošenec díky rozšiřovači přehřívat. Nadto se díky své konstrukci dá nastavit do dvou pozic, jak zmiňuju výše. Jediné negativum, které na rozšiřovači spatřuju, je bohužel jeho cena – na to, že to je v podstatě obyčejný kus látky, je částka, za kterou se prodává, opravdu přemrštěná (ostatně podobně jako u slintáčků). A taky ho prodávají jenom v černé.

Vzhled také bývá často Manduce vyčítán – že je příliš jednoduchá, příliš „outdoorová“, obyčejná, nehezký zip atd. Ne každé nosítko ale musí hrát všemi barvami duhy a prdět jednorožce; zcela jistě je spousta rodičů, kteří budou preferovat uměřený design Manduky před eklektismy, které předvádí třeba Aloe nebo Madame GooGoo. Mezi Mandukami z limitovaných edicí je ale, troufnu si tvrdit, spousta opravdu krásných nosítek – a jedno z nich je (pochopitelně 😀 ) právě naše limitka z r. 2016, Vivid Green. Jen tak pro představu, co znamená „limitka“ u Manduky – v edici Vivid bylo ve třech vzorech vyrobeno celkem 2100 nosítek. Už jste si trochu udělali obrázek o skutečném objemu nosítek, které tato značka prodává…? 😉

Sečteno a podtrženo, Manduca si svou popularitu dle mého názoru zaslouží z mnoha výše zmíněných důvodů. Jistě nemusí sedět každému, ale titulování „nejhorší nosítko“ nebo oblíbené komentáře typu „jsou i daleko lepší nosítka“ si rozhodně nezaslouží. Naopak je na ní spousta prvků, kterými by se jiní výrobci nosítek mohli inspirovat.

Na tomto místě si ještě chci postesknout. Pokud sledujete FB skupinu Nosíme děti, určitě denně vídáte několik (možná i desítky) dotazů typu „mám to dobře?“ a zcela jistě se podobné žádosti o rady vyskytují i ve vašich regionálních skupinách. Velmi často pak v tomto „mám to dobře“ příspěvku figuruje coby dotazované nosítko Manduca. Ano, nezřídka úplně špatně nastavená, s příliš malým dítětem, s novorozeneckou vložkou, bederák na kyčlích, miminko sedící na bederáku…  Prostě klasické chyby maminky-prvonosičky, která má poprvé v ruce (jakékoliv) nosítko. A taky často už má Manduku koupenou, třeba i na doporučení (prodavačky v obchodě s dětským zbožím; někoho, kdo s ní byl spokojený, ale neměl příliš velký rozhled, co se týče dalších nosítek apod.), případně se nechal zlákat oním slavným vítězstvím v D-testu, jak tomu bylo v našem případě. Než ale začnete v dobré víře radit, že Manduca je na houby a ať vyzkouší jiná, lepší nosítka, zkuste se zamyslet nad tím, koho máte před sebou – většinou vystresovanou prvomatku, dokonce často ještě hormony ovlivněnou šestinedělku, která by hrozně moc chtěla své miminko nosit a pořídila za nemalý peníz něco, o čem byla přesvědčená, že je pro její dítě to nejlepší. A vy jí na stříbrném podnose naservírujete, že je to vlastně celé na prd a ať kouká šetřit další tisíce na „něco lepšího“…

Jak se taková maminka pak musí cítit? No, asi tak jako já, když jsem s podobným dotazem a se selfíčky, které jste měli možnost vidět výše (abyste se nemuseli vracet – tady a tady), šla s kůží na trh v ostravské nosící skupině. Co vidíte na mých fotkách? Já s odstupem vidím velmi slušně nastavené nosítko; na takového drobka to určitě nešlo o moc líp. Nadto ani-ne-3měsíční Emilka už byla pěkně zpevněná a můj blbý pocit a potřeba to s někým konzultovat pramenily především z toho, že jsem byla do té doby zvyklá nosit jen v šátku – Manduca a šátek, to je prostě pocitově diametrální rozdíl a pro nezkušeného nosiče v podstatě šok. Svůj dotaz jsem tehdy formulovala tak, že jsme koupili Manducu pro manžela, který nechce nosit v šátku, a že bych se ráda stavila na sraz, aby mi s nosítkem někdo poradil. Z odpovědí, byť třeba nebyly míněny nijak zle, mám hořkou pachuť ještě dnes, po roce a třičtvrtě. Nikdo z ostřílených nosiček/radiček mi neřekl nic k tomu, zda jsem měla správně nebo nesprávně nastaveno, byl pouze komentován můj špatný výběr nosítka a dokonce i manžela, jemuž bylo doporučeno překročit stín svého ega a aby koukal pěkně nosit v šátku. NIKDO, ani jedna z těch chytrých paní, mi nenapsal „jasně, stav se na sraz, podíváme se na to, vyzkoušíš třeba i jiná nosítka“ apod. Ano, efekt to mělo takový, že jsme v Manduce pak ještě dobré dva měsíce nenosili – a na tom, že jsme v ní pak vůbec začali nosit, má vlastně největší zásluhu Linda, která mi ze svého (byť v té době podobně nezkušeného) pohledu řekla, že na tom nosítku není nic špatného a ať ho koukám nahodit. 😉 Druhý efekt, které ty skvělé internetové „rady“ měly, bylo, že jsem poměrně dlouhou dobu neměla vůbec chuť přijít na sraz a později, když už jsem se tam odvážila, jsem se za to, že nosím v Manduce, v podstatě styděla.

Toto určitě nejsou emoce, které chcete vyvolat v nezkušené, nejisté mamince, která často bojuje sama se sebou a pocity totálního selhání v péči o dítě – že není schopná ani vybrat to pitomé nosítko. Moc vás prosím, takovou maminku především pochvalte, že chce své miminko nosit (i kdyby ho zrovna měla v tom nejhorším visítku na světě) a až poté raďte! To, co potřebuje, je ujistit, podpořit v tom, že nošení je to nejlepší, co pro své dítě může udělat – a opravdu až poté raďte, a raďte citlivě (ani formulace stylu „je hezké, že chceš nosit, ale máš to úplně blbě“ příliš nepomohou). Jinak by se velmi lehce mohlo stát, že než byste tazatelce pomohly, spíše ji od nošení jako takového odradíte.