Nosíme novorozence I.: Nosítka Storchenwiege

Vzhledem k tomu, že mě s mým prvním nošencem, tedy Emilkou, novorozenecká nosítka zcela minula (až do jejích 4 měsíců jsem ji nosila výhradně v šátku), dala jsem si za úkol, ještě než vůbec byl další exemplář na obzoru, jich vyzkoušet na druhém „vlastním preparátu“ co nejvíce – především proto, že co člověk sám nevyzkouší, o tom může tak maximálně filozofovat v teoretické rovině.

Za první dva měsíce Maruščina života jsem tedy otestovala celkem 49 nosítek, a to většinou takových, která výrobce doporučuje od narození, případně „skoro“ od narození, tj. od 1 měsíce nebo cca velikosti 56 (a pár takových, která jsou doporučená až na větší/starší děti, ale na menší miminko dají nastavit či upravit). Tím „otestovala“ myslím opravdu důkladně vyzkoušela a ponosila (nejen nahodila na fotku) – byť se může bezmála 50 nosítek za 2 měsíce zdát nesmyslně moc, tak s hyperkontaktním miminkem, které je nošeno ode dne 1 a s kterým vážete šátek nebo nahazujete nosítko klidně i 5krát, 6krát denně, to jde velice snadno.

Spoiler alert – hned na začátku tohoto seriálu vám prozradím, že výborných nosítek, v nichž se dá nosit opravdu od narození bez jakéhokoliv kompromisu, je oproti mému dřívějšímu přesvědčení hodně. Ostatně řada z nich jsou novinky posledních pár let, která v době, kdy jsem začínala nosit Emilku, ještě vůbec nebyla na světě.

A co máme chtít po dobrém novorozeneckém nosítku/nosítku vhodném od narození? Samozřejmě aby se dalo adekvátně zmenšit, aby dobře objímalo malinké nezpevněné tělíčko novorozence (neměla by tedy chybět boční opora a opora za krčkem), aby poskytovalo adekvátní oporu zádíčkům a aby se v něm miminko dalo pěkně podsadit s nožičkama do „M“. Právě nožičky pěkně do M jsou nejpodstatnější u těch nejmenších nošenců, kteří ještě nemají dovyvinuté (resp. mají nezralé) kyčelní klouby – a jak známo, abdukčně-flekční poloha (tedy poloha nožiček vůči zadečku do tvaru „M“ s kolínky výše než zadeček) podporuje jejich správné dovyvinutí, či lépe řečeno „dozrání“.

Poměrně přirozeně ale většina nosítek vhodných od narození není konstruována tak, abyste v nich pohodlně nosili i těžká batolata – všechna hausnumera „do 15 kg“, „do 20 kg“ apod. neříkají nic o tom, jak velké dítě se do nosítka vejde; říkají pouze, na jakou zátěž je nosítko testované (s oblibou používám přirovnání, že když do toho hodíš 20 kilo cihel, tak se to neurve). A už vůbec nic to nevypovídá o tom, s jak těžkým dítětem bude nosítko ještě pohodlné. Tato nosítka totiž často mají jen minimalistický bederák (někdy vlastně ani bederák ve smyslu „polstrovaný pás“ nemají) a minimálně (jestli vůbec) polstrované ramenní popruhy a tím pádem, pokud už do nich to těžké dítě nějak napasujete, pravděpodobně vám to moc pohodlné nebude.

Klasikou všech klasik mezi novorozeneckými nosítky je Storchenwiege, resp. celým jménem Storchenwiege BabyCarrier – staré známé hybridní (polovázací) nosítko s úzkými ramenními popruhy. Novinkou letošního roku je potom Storchwenwiege WrapBabyCarrier se širokými ramenními popruhy – recenzi na něj už psala dříve Linda, přečíst si ji můžete zde. Pro mě osobně je značka s čápem ve znaku srdeční záležitost, protože můj úplně první pevný šátek, ve kterém jsem se něco nanosila, byl tyrkysový Leo (recenzi na Leoška v elegantní bordó barvě najdete zde).

Storchenwiege BabyCarrier

dle výrobce určeno pro děti od narození/3,5 kg do 15 kg

Šířka sedu: 11-33 cm

Výška zádové opěrky: 24-33 cm

Bederní pás: 37-65 cm při minimálním/maximálním roztažení sedu, šířka polstrované části 6 cm

Ramenní popruhy: 173 cm (62 cm polstrovaná část), šířka 7 cm*

Nošenec: 13 dní, 3,4 kg, vel. 50

Hybridní BabyCarrier, tedy klasický „Storch“ s bederákem-nebederákem na přezku a úzkými polstrovanými vázacími ramenními popruhy, je pravděpodobně nejznámější novorozenecké nosítko vůbec. Toto konkrétní nosítko v decentní bordó barvě je mé vlastní a Marušku v něm nosím v podstatě od příjezdu z porodnice (na fotkách má Maruška přesně 13 dní). Byť se může zdát, že Storchy od svého uvedení na trh neprošly žádným vývojem, tak vězte, že menší změny se udály – sem tam na bazárcích můžete sehnat historické modely se zipem na zádové opěrce a také o něco novější se stahováním zádové opěrky na šňůrku s brzdičkou, jako v případě tohoto konkrétního nosítka. Nejnovější aktuální modely mají vertikální regulaci na popruhy (jako WrapBaby, viz níže). Jinak ve své základní konstrukci Storch zůstává Storchem.

Tento typ nastavování sedu, tedy stahování v oblasti bederáku, jehož polstrování zde v jeho střední části chybí, považuju za nejideálnější způsob regulace šířky zádové opěrky u novorozeneckých nosítek – vše ostatní už je dle mého názoru větší či menší kompromis. Storch se dá stáhnout až na 11 cm, což je dostačující i pro nošení těch nejdrobnějších miminek, jistě vážících i méně než doporučených 3,5 kg – pro vaši představu, 3denní Marušku jsme si z porodnice donesli s váhou necelých 3,2 kg a nosítko už krásně sedělo (na fotkách má cca 3,4 kg). Zároveň má nosítko stahování za krčkem a spolu se stahováním po bocích vytvoří zádová opěrka pro miminko přesně takový „raneček“, jaký novorozenec potřebuje – je krásně podsazený s nožičkama do M a zádíčky do C. Pro mě je poloha miminka v tomto nosítku etalonem toho, jak by dobré novorozenecké nosítko mělo vypadat.

15kilové dítě bych do nosítka dala možná jen z recese (vlastně to můžu vyzkoušet s aktuálně 14kilovou Emilkou, aspoň se zasmějeme). Čistě teoreticky – představme si miminko („miminko“) vážící 15 kg, kterému by nebylo nosítko malé (ostatně maximum v sedu je 33 cm – pro představu u notoricky známého nosítka Manduca First je sed široký 31 cm; maximum výšky zádové opěrky Storch vs. Manduca je 33 vs. 37 cm). ALE – chybějící bederák uprostřed a zároveň velmi decentní zbytek bederáku, to je prostě něco, co to batole v kombinaci se subtilními ramenními popruhy nemá jak unést… neurve se to, ale už jen uvázání 15kilového macka do nosítka tohoto typu nebude jednoduché.

Vzhledem k určení novorozeneckých nosítek, tedy k nošení nejmenších a nejlehčích miminek, (prozatím) nemůžu moc hodnotit jejich pohodlnost – s takovým drobečkem, který „nic neváží“, je mi pohodlné všechno… Prvomatky by jistě nesouhlasily; ostatně pro mě bylo nošení Emilky, i když byla jako miminko drobná a objektivně opravdu lehká (v půl roce vážila 6 kg), citelná zátěž. Momentálně ale mám srovnání se 14 kily – 3,5 kg je pro mě jako nenést vůbec nic. 😀 Tedy ano, Storch mi s drobným miminkem je pohodlný i při dlouhodobém nošení (tj. hodinu dvě i více).

U novonosítek tedy budu spíše než pohodlnost hodnotit jednoduchost nastavení a manipulace. U Storcha, jak jsem již psala, mi velmi vyhovuje nastavování sedu – především kvůli tomu, že miminko na ničem nesedí, na žádných přezkách, šňůrce či uzlu. Spona s tlačítkovou pojistkou je něco, na co jsem zvyklá ze své oblíbené Manduky. Nene, nenadávejte na to, že na její odepnutí potřebujete obě ruce – díky tomu je jistota, že nezkušený nosič, který nemá manipulaci s nosítkem ještě zautomatizovanou, jen těžko první rozepne bederák, než rozváže ramenní popruhy a odloží miminko (kdo se směje, že to je přece absurdní, rozepínat první bederák, tak se přestane smát, protože jsem to už kolikrát viděla na vlastní oči). Podobně jako u Manduky je navíc tato spona obousměrná a tudíž umístěná uprostřed zad, což preferuju a přála bych si, aby to takto mělo více nosítek. Absence střední části bederáku spolu s tím, že zádová opěrka zcela přirozeně vytváří onen výše zmiňovaný raneček, zajistí, že miminko nebude na bederáku sedět (nemá na čem) a i sebeméně zkušený nosič ho prostě nemá jak špatně usadit. Navíc ho při polohování miminka navede na první pohled „zbytečná“ a nevzhledná cedulka s logem v dolní části zádové opěrky, která by při správném usazení miminka měla být zhruba na jeho zadečku (ne pod zadečkem, ne na zádech).

Vázání úzkých ramenních popruhů je šup šup, nemusíte myslet na rozprostření na ramenou, dotažení horního a dolního lemu; prostě nahodíte, zavážete a jdete. Manipulace s nosítkem je tím pádem úžasně jednoduchá a rychlá – Storchenwiege v tomto v rukou nezkušeného prvonosiče zcela jistě předčí všechna celopřezková nosítka (o jeho výsledné pohodlnosti oproti špatně nastaveným celopřezkám nemluvím už vůbec).

Sečteno a podtrženo, Storchenwiege BabyCarrier je pro mě etalon novorozeneckého nosítka, ať již co do polohy miminka, tak co do jednoduchosti a intuitivity nastavení a manipulace s ním.

Storchenwiege WrapBabyCarrier

dle výrobce určeno pro děti od narození/3,5 kg do 15 kg

Šířka sedu: 11-33 cm

Výška zádové opěrky: 29-37 cm

Bederní pás: 37-65 cm při minimálním/maximálním roztažení sedu, šířka polstrované části 6 cm

Ramenní popruhy: 217 x 30 cm*

Nošenec: 6 dní, 3,2 kg/vel. 50

WrapBaby, tedy varianta nosítka Storchenwiege se širokými šátkovými ramenními popruhy, je novinka letošního jara (recenzi od Lindy, kterou psala v době, kdy ještě nosítko nebylo ani oficiálně v prodeji u českého distributora, najdete zde). Přirozeně jsem se na tuto novinku klepala a bylo to jedno z prvních nosítek, které jsem s Maruškou vyzkoušela – na fotkách má 6 dní a 3,2 kg.

Bederák se neliší (jen tedy u těchto dvou konkrétních nosítek je rozdíl v tom, že výrobce na novějších modelech – jak u Baby, tak i WrapBabyCarrieru – vynechal brzdičky, což výrazně usnadňuje utahování bederáku); u zádové opěrky jsem naměřila vertikálně o něco více u WrapBaby, ale může to být rukama – musela bych mít nosítka vedle sebe (což jsem v té chvíli bohužel neměla, protože můj bordó Storch byl zrovna půjčený). Zde u WrapBaby už je novější způsob vertikálního stahování zádové opěrky, tedy na popruhy, což najdete i u nových modelů BabyCarrieru. Abych řekla pravdu, tento rozdíl jsem si uvědomila až ve chvíli, kdy jsem se podívala na fotky – nastavování nosítek mám natolik zautomatizované, že ve mně jasnou paměťovou stopu zanechá pouze takové, které buď nefunguje nebo mě něčím rozčiluje. A v případě jak popruhů, tak šňůrek s brzdičkami nedošlo ani k jednomu, takže za sebe musím říct, že je mi to jedno, čím se zádovka u Storcha stahuje – dobře funkční je obojí.

Co je u WrapBaby jiné kromě širokých ramenních popruhů, je absence stahování zádové opěrky za krčkem nošence a jiný způsob uchycení kapucky. To, že chybí možnost stažení za krčkem, ale není nějaké opomenutí ze strany výrobce – zde je doporučeno, hlavně u menších miminek, která ještě fixaci za krčkem potřebují, udělat tzv. „shoulder flip“, tedy přetočit popruhy na ramenou (podobný trik u nejmenších nošenců se doporučuje např. u nosítek Kavka Handy – recenzi najdete zde). Tím pádem bude větší tah horního lemu zádové opěrky za krčkem nošence a ten bude mít adekvátně fixované hlavičku. Zádová opěrka tím pádem u WrapBaby netvoří ten pěkný „raneček“, o kterém jsem mluvila v případě BabyCarrieru, ale i tak má nošenec v nosítku polohu zcela ideální, se všemi písmenky tak, jak mají být dle nosicích učebnic. S větším nošencem-zvědavcem, který už sám zvedá hlavičku a nepotřebuje mít jištění za krkem, pak můžete ramenní popruhy nosit bez přetočení. S možností přetočení či nepřetočení popruhů také souvisí systém uchycení kapucky; logicky zde nemůže být přezka jako u klasické verze nosítka (při přetočení by tlačila a kapucku by nebylo kam zapnout) a kapucka se fixuje pomocí pásku s patentkami za šátková očka, která najdete na rubu i lícu popruhů.

Co do pohodlnosti, rozdíl jsem bez těmito dvěma Storchy s drobounkým, lehoučkým miminkem nezaznamenala. Vázání WrapBaby je samozřejmě o něco delší a vyžaduje nějaké to zaškolení a trochu cviku (nota bene pokud budete dělat shoulder flip), takže například při vázání u auta na parkovišti jsem ocenila spíše klasickou variantu s úzkými popruhy. Na druhou stranu s těžknoucím nošencem WrapBaby poskytne nesrovnatelně větší pohodlí a bude jistě využitelné podstatně déle, zejména při roztažení ramenních popruhů přes zadeček – a to i ve chvíli, kdy nošenci nebude stačit šířka zádové opěrky, jelikož ji částečně můžou suplovat právě roztažené popruhy. Ty jsou nepolstrované, příjemně široké (velmi slušných 30 cm) a dostatečně dlouhé na to, aby je na zádech zavázala jakákoliv váhová kategorie (na mou váhovou a především výškovou kategorii se svými 217 cm možná dlouhé až moc; pro mě je ideál tak do 2 metrů).

Jak už jsem komentovala, vázání širokých popruhů, a to nejen v případě WrapBabyCarrieru, vyžaduje trochu cviku, aby to šlo rychle. Proto bych pro absolutní začátečníky doporučila spíše BabyCarrier s úzkými popruhy a WrapBabyCarrier někomu, kdo má zkušenost s vázání šátku či mei tai se širokými ramenními popruhy, a také těm, jejichž novorozenec se snaží přepsat pediatrické tabulky a je poněkud větší a těžší než běžná miminka stejného věku – co do pohodlí pro nosiče souhlasím s Lindou, WrapBabyCarrier má všechny atributy, co by měl mít, aby se v něm bez problémů dala nosit i větší a starší miminka, než je obecně doporučovaného půl roku/cca 7-8 kg v případě BabyCarrier.

Pokud bych měla obě nosítka srovnat, ani jedno není lepší či horší než to druhé. O doporučení pro začátečníky/nezačátečníky jsem už psala – mám-li být upřímná, toho, že mám doma i jako „nezačátečník“ BabyCarrier a ne WrapBabyCarrier, nelituju. Nosítko totiž využívám převážně jako doplněk k šátkům a chci-li nahodit šup šup, pak je volba jasná – nosítko s úzkými popruhy. Kdybych chtěla své miminko nosit výhradně v nosítku, které by se mi nechtělo do pár měsíců měnit za větší/nosnější, pak bych ale zvolila WrapBaby, které bude poskytovat větší pohodlí i při nošení větších a starších dětí než klasický BabyCarrier.

V dalším díle našeho seriálu „Nosíme novorozence“ se těšte na další klasiku mezi nosítky, Manducu – ano, čtete správně, tu samou starou dobrou Manducu First, která je doporučována nejdříve od 4 měsíců, a další dvě její rodné sestry XT a Twist. Co tato nosítka dělají v sekci blogu o nošení nejmenších miminek a zda mají právo na to do ní být zařazena, se dočtete již brzy. 😉

*rozměry nosítek jsou mnou naměřené, nejsou to exaktní čísla a nejedná se o oficiální údaje od výrobce