Pokud jste se po zvážení všech pro a proti (která jsme rozebraly v prvním díle našeho seriálu) rozhodli nosit své miminko v šátku, je dost možné, že vám nyní jde z jeho vybírání hlava kolem. Tolik možností – barvy, vzory, délky, gramáže, příměsi… Kdo je v tomto nový, ten se zorientuje jen velmi těžko a vůbec netuší, po čem se dívat. Šátky totiž nejsou jen obyčejné kusy hadru, které se od sebe vzájemně kromě vzhledu neliší; dá se říct, že je to celá „šátková věda“. Nicméně základní přehled se dá získat docela lehce. Než se začnu zabývat tím, co, proč a za kolik, dáme si trochu šátkové teorie pro začátečníky. 😉
Druh šátku: Šátky vhodné pro nošení dětí se z hlediska materiálu a jeho pružnosti dají rozdělit do dvou katergorií: šátky elastické a šátky pevné (na trhu najdete i šátky polo-elastické, ale těch je určitě menšina). Elastické šátky jsou většinou bavlněné s příměsí elastanu a jsou vhodné pro nejmenší miminka cca do 6 kg (níže si vysvětlíme proč). Pevné šátky naopak toto váhové omezení obecně nemají, většinou bavlnu obsahují jako „základ“ a můžou obsahovat různé příměsi. Kromě délky reálné použitelnosti je rozdíl také v používaných úvazech.
Délka (velikost) šátku: Většina výrobců uvádí velikost, resp. délku šátků v číslech 1-8 (toto se týká pevných šátků; elastiky bývají univerzálně dlouhé 5 metrů): velikost 1 – 2,2 m, velikost 2 – 2,6 m, velikost 3 – 3,2 m, velikost 4 – 3,6 m, velikost 5 – 4,2 m, velikost 6 – 4,6 m, velikost 7 – 5,2 m, velikost 8 – 5,6 m. Obecně můžeme šátky podle velikosti rozdělit na „krátké“, do velikosti 4, a „dlouhé“, od velikosti 5 nahoru. Ti, kteří s nošením začínají, a tedy budou nosit minimálně ze začátku v základních úvazech jako kříž s kapsou uvnitř nebo dvojitý kříž, by se měli dívat po šátcích dlouhých, a to podle své konfekční velikosti a výšky. Nejuniverzálnější velikost je šestka – průměrně vysoká maminka s velikostí 38 až 40, možná i 42, se šestkou uváže bez problémů „všechno“; hubené drobné maminky se pak klidně můžou dívat po vel. 5, ty objemnější pak raději po sedmičkách. (Ale pozor, není šestka jako šestka! Prakticky každý výrobce tká šátky s různou reálnou délkou; délka se liší před praním, po praní a po roznošení – to už je trochu „vyšší dívčí“, ale uvádím to pro úplnost, aby někoho nezarazilo, že například ne všechny šestky mají přesných 4,6 m.)
Příměsi (složení) šátku: Jak jsem již zmiňovala, základním materiálem pro výrobu pevných šátků je bavlna. Můžete v nich najít bavlnu s nejrůznějšími přívlastky – česaná, egyptská, mercerovaná, pima bavlna, supima bavlna… Částečně se svými vlastnostmi liší, ale pořád je to bavlna, která nevyžaduje náročnou péči a je příjemná všem včetně alergiků-atopiků. Kromě 100% bavlňáků jsou šátky s nejrůznějšími příměsmi – od polyesteru přes viskózová vlákna, bambus, len, konopí až po různé druhy vlny a hedvábí a dokonce takové libůstky jako růžové vlákno, peprmint či ananas. Příměsi a to, v jakém procentu jsou obsaženy, propůjčují šátkům specifické vlastnosti, ale zároveň jsou obecně náročnější na údržbu.
Gramáž šátku: Určuje to, jak je šátek „tlustý“, tedy to kolik gramů váží 1 metr čtvereční dané tkaniny (jednoduchých kalkulaček na počítání gramáže najdete na internetu celou řadu). Velmi zjednodušeně se dá říct, že šátky do gramáže cca 220-240 g/m² jsou „tenké“ šátky, od 250 g/m² do plus mínus 290 g/m² šátky „středně silné“, a nad 300 g/m² „silné“. Pavučinky s gramáží pod 180 g/m² bych obecně už nepovažovala za bezpečné šátky (ale samozřejmě nelze paušalizovat), naopak máloco s gramáží nad 400 g/m² je už reálně pohodlně vázatelné a nositelné.
Vazba šátku: Vazeb, tedy způsobů tkaní šátku, je nespočet; s čím se ale můžete často setkat, jsou dva termíny – keprový a žakárový šátek. Tkalcovská terminologie je nesmírně náročná a mě samotnou z toho bolí hlava (tady si můžete například přečíst, jak „kepr“ definuje Wikipedie, uff), ale velmi zjednodušeně řečeno – keprové šátky jsou ty „vzhledově obyčejné“ a obecně tenčí, pruhované nebo s jednoduchými vazbami jako diamant nebo rybí kost; žakárové šátky jsou ty s vytkávanými „obrázky“ a většinou jsou považovány za ty „nosnější“ ve srovnání s keprovými.
Nosnost šátku: To je velmi relativní a silně individuální věc, ale obecně platí, že čím vyšší gramáž, tím nosnější šátek – tedy tím příjemnější bude nošení s těžším dítětem. Nelze se ale orientovat podle jednoho čísla (častokrát je to totiž opravdu „jen“ číslo), subjektivní nosnost „dělá“ i příměs (obecně vzato jsou příměsové šátky nosnější než bavlněné šátky stejné gramáže), typ vazby, její hustota, pružnost šátku a samozřejmě, individuální odolnost vlastních ramen a zad (a to určitě nejsou zdaleka všechny faktory). 😉
Konečně tedy přistupme k výběru šátku samotného – předpokládejme, že většina rodičů hledá ideální šátek pro své novorozené miminko. Nejprve je třeba si položit dvě zásadní otázky – co od šátku očekáváte a kolik jste ochotní do něj investovat.
Nejčastější odpověď na toto bývá „aby nám vydržel co nejdýl“ a „pokud možno co nejlevnější“. Tohle je ovšem poměrně těžké splnit – ty nejlevnější šátky většinou moc dlouho nevydrží, ve smyslu že s těžším dítětem už nebývají pohodlné. Představme si proto dvě situace ze života. Situace první – ideální, situace druhá – neideální (nicméně stále řešitelná).
V ideální situaci pořídíte nejdříve novorozenecký šátek a až drobek povyroste, koupíte další, nosnější kousek. V nejideálnější situaci z nejideálnějších pak můžete koupit dva takové novorozenecké šátky, kvůli praní – zejména pokud budete mít „blicí“ miminko. V zásadě máte dvě volby – buď šátek elastický nebo šátek pevný; obojí má své výhody i nevýhody.
Elastický šátek je skutečně to nejvhodnější, co můžete pořídit pro novorozeňátko, zejména pak pro drobná (a dokonce i nedonošená) miminka. S elastikem se váže kříž s kapsou venku, což je předvázaný úvaz – takže uvážete, miminko do něj šoupnete a jdete, navíc ho není třeba dotahovat a už ze své podstaty krásně dítko obepne. Prostě manipulace s ním je pro absolutního začátečníka podstatně jednodušší, navíc se naučíte zacházet s miminkem a váš drobek i vaše záda si postupně zvyknou na nošení. Další výhodu spatřuji v tom, že ani fungl nový šátek není třeba zanášet (kdo netuší, co je to zanášení, dočte se níže). Navíc v dnešní době lze kvalitní elastik pořídit už velmi levně, a to třeba už i za pětistovku. I já osobně jsem s elastikem začínala a Emilku jsem v něm nosila první dva měsíce prakticky výhradně, takže za sebe můžu jen doporučit. Hlavní nevýhoda elastiku je ta, že nevydrží dlouho – nenechte se zmást proklamacemi výrobců, že je šátek do 15, 18 či 20 kg; to znamená pouze to, na jakou zátěž byl testován, tj. že když do něj hodíte 20 kilo cihel, tak se neurve. Od cca 6 kg už se většina elastiků začíná prověšovat, zvědavé dítko se z něj začne vyklánět a vykrucovat a ta nejaktivnější si z něj raz dva dokážou udělat skákací gumu – takové nošení pak není bezpečné ani pohodlné. První pevný šátek jsem proto pořídila daleko dřív, než Emilka vůbec oněch 6 kg vážila.
Pevný šátek je často něco, čeho se novopečené maminky „bojí“ a chtějí proto nosítko. Ano, je třeba se naučit vázat, ale na to opravdu není třeba mít vysokou školu vázací – zejména pokud si pořídíte ten „správný“ šátek. Ideální pevný novorozenecký kousek by měl mít následující vlastnosti – měl by být tenký, jemný na dotyk, poddajný a pokud možno co nejméně náročný na údržbu. Tenký – mluvíme o gramáži nejlépe do 220 g/m²; velmi často v této kategorii najdete výše zmiňované keprové kousky. Jemný – aby nedráždil citlivou kůži miminka; vyhnula bych se tedy některým příměsím jako jsou metalická vlákna, případně některým typům tussahu či buretu (typy hedvábí), které mohou být na omak zvláště u novějšího šátku poněkud drsné; například ani některé druhy vlny by nemusely dělat dobrotu – z tohoto hlediska nikdy neuděláte chybu s čistou bavlnou, jak jsem již zmiňovala výše. Poddajný – tedy nejlépe ne úplně nový. Znáte pocit z nových anebo čerstvě vypraných riflí? Tak podobně to funguje u šátků; jen naprosté minimum přichází „měkké už z krabice“. Šátek se musí zanosit, „zajet“, aby získal ty nejlepší nosící vlastnosti. Předpokládám, že novopečené mamince, nosičce-začátečnici, se nový šátek moc zanášet chtít nebude, a proto spíše doporučuji poohlédnout se po kousku z druhé ruky. Z tohoto hlediska bych doporučila vyhnout se příměsovým šátkům obsahujícím vysoké procento lnu či konopí, což jsou příměsi, které jsou jako nové dosti tuhé a vyžadují poměrně intenzivní zanášení (a to častokrát i v situaci, kdy ho pořizujete již z druhé ruky, pokud nebyl příliš nošen). A poslední bod – co nejméně náročný na údržbu – naprosto nejvíc easy-care jsou šátky s obsahem polyesteru (v šátcích často v podobě recyklovaných vláken s obchodní značkou Repreve), které můžou do pračky, jak jen si vzpomenete, a dokonce se ani nemusí žehlit. Hned v závěsu co do míry bezúdržbovosti jsou opět čisté bavlňáky, které už ale jednou za čas přežehlit musíte, aby na nich nevznikaly sklady a nelámala se vlákna. Další velmi oblíbená novorozenecká příměs je bambusová viskóza (pozor, neplést s čistým bambusem!). Šátek je díky ní měkoučký, mazlivý a poddajný, nemačká se, ale snižuje subjektivní nosnost šátku a začne se prověšovat dříve než například bavlňák stejné gramáže. Pokud jste si jistí v kramflecích, vaše miminko neublinkává (a nejlépe ani nekaká vaječinu co 3 hodiny) a věříte si na trochu náročnější šátek, pak samozřejmě existují i úžasné novorozenecké pavučinky s hedvábím, merinem, kašmírem či jinými sofistikovanými příměsmi. Zde je ale třeba počítat s náročnou údržbou – nejčastěji s ručním praním, nemožností ždímání a sušením na plocho, případně nutností žehlení prakticky po každém nošení u mačkavých příměsí jako len či konopí. Šátek vám to sice vynahradí svými skvělými vázacími, nosícími či termoregulačními vlastnostmi, ale ze zkušenosti si na podobné kousky (které nota bene bývají často poměrně drahé) troufají jen ostřílené nosnice a ne šátkové novicky.
Co se týče ceny, i velmi slušný pevný šátek je možné koupit za pár stovek (a to nemluvím nutně jen o šátcích z druhé ruky, dokonce i ty nejlevnější nové šátky dnes seženete kolem 800 Kč), zejména pokud se pohybujeme v kategorii tenkých novorozeneckých bavlňáků.
Výhoda volby pevného šátku je to, že jistě vydrží déle než šátek elastický – většina se dá v základních úvazech relativně pohodlně nosit cca do 8 kg, což přepočteno na měsíce je už podstatný odstup od 6 kg, které se obecně uvádí jako maximum u elastiku. Další výhoda je jeho variabilita – s elastikem se váže jeden jediný úvaz a tím to hasne, kdežto s pevným šátkem můžete kouzlit. Úvazy na břicho, na záda, na bok – toto sice není něco, co by dokázal docenit naprostý šátkový začátečník, ale vězte, že postupem času většinou i na jiné než zcela základní úvazy dojde. A z elastiku také navíc neuděláte podstolovou rychlohoupačku. 😉 Každopádně, jak zmiňuji výše, musíte počítat s tím, že od určité váhy vám novorozenecká pavučinka nejspíše nebude pohodlná a bude třeba ji vyměnit za nosnější model.
Potom tu máme situaci neideální, leč také v reálném životě poměrně častou – tedy že rodiče hledají šátek „na celé nosící období“. Buď z důvodu, že nechtějí investovat do více šátků anebo že na to jednoduše finance nemají. Ať tak či onak, už v předchozím článku jsem psala, že takový ideální šátek neexistuje – na novorozence i toho nejuniverzálnějšího univerzála bude moc, na těžké batole zase málo. Pro absolutního začátečníka je navíc nejlepší učit se vázat s co nejtenčím a nejpoddajnějším šátkem.
Ale budiž, poptávka tedy zní „šátek, který nám vydrží co nejdéle“. Dívejte se tedy po kouscích nižší střední až střední gramáže (elastické šátky můžeme zcela jistě ihned vynechat). Novorozeného broučka si dokážu představit navázat do šátku maximálně kolem 260 g/m², o moc více už ne (minimálně pokud se bavíme o čisté bavlně) – a zde to platí dvojnásob, do šátku již dobře zanošeného. V této kategorii pak kvalitní šátek může být pohodlný v některých úvazech i s 10+ kilogramy. Zároveň bych hledala skutečně odolný kus – tedy nic s velmi choulostivou příměsí a vyhnula bych se i těm s volnou vazbou, která je náchylná na vytahování a zatrhávání nitek.
Každopádně bych při výběru (nejen) „univerzálního“ šátku byla obezřetnější a vybírala pečlivěji, na ověřených bazárcích či internetových obchodech a nejlépe se s někým zkušeným před koupí konkrétního šátku, který si vyhlédnete, poradila.
A malá rada na závěr – nevybírejte moc dlouho, opravdu dokonalý šátek neexistuje. 😉 Mohlo by se stát, že přeberete a brouček vám mezitím odroste – a to by byla přece hrozná škoda. 🙂
Pokud vás zajímají konkrétní šátky, které bych vám doporučila jako novorozenecké, zde je výběr z našich recenzí (je jich ale samozřejmě daleko víc, než jsme stačily otestovat a než by se na náš web vešlo, takže jen pro vaši inspiraci 😉 ):
Yaro Slings La Vita Violet Repreve
Storchenwiege Leo Bordeaux (najdete i na našem e-shopu)
A ještě několik tipů na „univerzální“ šátky, které by mohly posloužit po většinu nosícího období:
Lenka Modrá Mandala (najdete i na našem e-shopu 😉 )
Loktu She Bird Garden Mint a Orinoco (první jmenovaný i na našem e-shopu)
Loktu She Bird Garden Latté (nebo jednu z jeho mnoha barevných variací), na našem e-shopu skladem například v krásné tyrkysové